Výchozím předpokladem mé dnešní úvahy je konstatování, že z hlediska rozvoje vědy bylo rozhodujícím okamžikem osvícenství, jež postavilo lidský rozum na místo, které dříve zaujímala víra. Pro Immanuela Kanta byla věda neoddělitelně spjata s tím, co nazýval veřejné používání rozumu, a povaha vědeckého vědění se tak od počátku novověku vyznačuje právě tím, že je principiálně veřejná. Rovněž Akademie věd si je dobře vědoma svého závazku vůči veřejnosti, což nejlépe dokládají efektivní proměny jejího fungování. Ve srovnání s předlistopadovou dobou uplatňuje dnes Akademie věd v mnohem větší míře preferenci mezinárodně úspěšných témat a také úkolů spojených s potřebami české společnosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se