Patnácté výročí vstupu do NATO je příležitostí k ohlédnutí nejen pro naši armádu, pro ministra obrany, ale pro celou Českou republiku. Je možná příznačné, že naše dnešní postoje jsou mírně zastíněny událostmi na Krymu. Při bližším pohledu lze ale říci, že ve skutečnosti našemu členství i situaci v resortu obrany dávají netušeně aktuální rozměr. Dobře si vzpomínám na dobu před rokem 1999, kdy členství v alianci bylo více než co jiného především vyjádřením hledání nové identity po rozpadu bipolárního světa. Pro mnohé z nás bylo také morálním zadostiučiněním a dlouho očekávaným oddělením se od reality předchozích čtyřiceti let. Teprve členstvím v NATO Západ poprvé od konce studené války jasně řekl "ano, vy Češi patříte mezi nás". Nedávný osud těch, kteří "mezi nás" bohužel nepatří, nám je jasným varováním. Lidé na Ukrajině a v Gruzii jistě vědí, o čem mluvím.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
