V lavicích kostela sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani se nepohnou. Slabé světlo, pronikající dovnitř vysokými kostelními okny, dopadá na jejich těla a vykresluje stíny v záhybech jejich hábitů. "Věřící" toto místo nikdy neopouštějí. Nemají kam odejít. Více než dva roky jsou neodmyslitelnou součástí zchátralého kostela v Lukové u Manětína.
Už celá staletí shlíží z kopce na z poloviny opuštěnou ves Luková nedaleko Manětína v západních Čechách kostel sv. Jiří, kolem dokola obehnaný malým hřbitovem, kde odpočívají generace místních starousedlíků. Dodnes je její největší dominantou, ale při pohledu na něj není těžké uvěřit, že doba jeho největší slávy je dávno pryč.Po omítce skoro není ani památky. Otvory po věžních oknech se prohání vítr a v místech, kde dříve bývaly hodiny, jsou dnes jen zrezlé kotouče. Kamenné kvádry zdiva, vystavené milosti a nemilosti počasí, ještě stále odolávají, ale jak dlouho ještě?
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení