Změna základních smluv není na pořadu dne

Postavení Británie v EU bylo vždy trochu odlišné, Británie se nechce podílet na projektu společné měny, není členem schengenského prostoru, a podíváme-li se na geometrii evropské integrace, stojí stranou řady dalších společných projektů. Je pochopitelné, že vedle stále více semknutého integračního jádra, do kterého dnes aktivně směřuje i Česká republika, se může Británie cítit trochu upozaděna.

Do jisté míry chápu vstřícný postoj německého ministra financí a ochotu zabývat se zvláštním postavením Británie v Evropské unii. Společný článek obou ministrů financí ve Financial Times zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby členské státy stojící mimo eurozónu nebyly systematicky znevýhodňovány, a že je nutné zajistit férový přístup k zemím účastnícím se jednotného trhu, ale stojícím mimo jednotnou měnu. Nesdílím tento názor o nevýhodném postavení těchto členských států ani nejsem přesvědčen o tom, že by nejlepším řešením byla změna primárního práva. Navíc je potřeba se velmi hlasitě ptát, zdali jde skutečně o prioritu, kterou by nyní měla Evropská unie řešit, nebo se jen řítíme do obšírné diskuse o problémech filozofického a politického charakteru, jejímž výsledkem může být zastínění skutečně akutních problémů.