Adaptace novely F. M. Dostojevského britského režiséra Richarda Ayoadeho navazuje na výraznou vizuální stylizaci jeho prvního celovečerního snímku Jmenuji se Oliver Tate. Celková atmosféra kafkovsky laděného příběhu o nesmělém outsiderovi, jehož místo ve společnosti postupně zaujímá sebevědomý a lstivý dvojník, je však znatelně temnější a humor vyplývající z absurdních situací výrazně černější. Film, kombinující estetiku nostalgického retra, "sovětsky" zanedbané ošuntělosti a "špinavé" dystopie, tak může mnohým připomenout třeba tvorbu Terryho Gilliama (Brazil).

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist