Vatikánská banka má další problém: podezřelých transakcí přibývá

Počet podezřelých finančních transakcí ve vatikánské bance loni vzrostl na 202 ve srovnání s pouhými šesti v roce 2012 a jedním v roce 2011. Oznámil to vatikánský úřad pro finanční informace (AIF). Pět případů bylo loni předáno soudním úředníkům k dalšímu prošetření. AIF odůvodnil vysoký nárůst počtu podezřelých transakcí přísnější kontrolou.

Současně podle AIF vzrostl počet žádostí o výměnu finančních informací s úřady v zahraničí. Nárůst žádostí způsobilo uzavření série vzájemných dohod o výměně informací, napsala agentura ANSA.

AIF rovněž upozornil, že podezřelá transakce ještě neznamená trestný čin. Pouze znamená, že některé indikátory ukazují, že transakce nebyla plně v souladu s mezinárodními pravidly.

Finance vatikánské banky byly dlouhou dobu opředeny tajemstvím. Od 80. let minulého století důvěrou v banku otřáslo několik skandálů a časopis Forbes ji označil za nejvíce uzavřenou banku světa.

Za poslední více než rok však banka prošla pod novým vedením obrovskou proměnou. Mimo jiné uzavřela stovky účtů, zavedla přísná opatření pro boj proti praní špinavých peněz a zahájila několik vyšetřování podezřelých aktivit. Do léta má dokončit podrobnou kontrolu svých klientů.

Vatikánskou banku, jejíž oficiální název je Institut náboženských záležitostí (IOR), založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Má na starosti také penzijní systém pro tisíce zaměstnanců Vatikánu.

Banka není přístupná veřejnosti. Mezi jejích 19 000 klientů patří zaměstnanci Vatikánu, řeholní řády, preláti a akreditovaní diplomati ve Vatikánu. Pověstí banky však otřáslo množství různých pochybení lidí, kteří byli oprávněni mít v bance účet, a pochybné jednání s finančními institucemi v Itálii.

AIF založil v roce 2010 bývalý papež Benedikt XVI. Úřad má pomáhat v boji proti trestné činnosti finančního charakteru a praní špinavých peněz ve vatikánské bance.