V ekonomické oblasti patřil Egypt vždy mezi nejvýznamnější země jak na africkém kontinentu, tak v arabském světě. Strategický význam podtrhuje jeho poloha jakožto středomořské země, která leží na dvou kontinentech a ovládá Suezský průplav. Země se však nachází v poměrně obtížné ekonomické situaci - Egypt nemá vybudovanou dostatečnou průmyslovou ani agrární základnu pro export svých produktů, a je tak závislý na dovozech. Technologické vybavení průmyslu i zemědělství je nedostatečné a nedostatečné je i množství kvalifikované pracovní síly. Jakmile se sníží příjmy z turistiky a ze Suezského průplavu nebo výrazně poklesne cena ropy, Egypt není s to pokrýt svou dovozní potřebu a projeví se křehkost jeho ekonomické stability.

Příčiny tohoto stavu jsou především vnitřní a působí v egyptské ekonomice dlouhodobě. Bývalá vláda se hlásila k programu uplatnění razantních ekonomických reforem a liberalizaci ekonomiky, jejíž součástí byla privatizace státních podniků a odstranění ochranářských opatření vnitřního trhu v souladu s uzavřenými dohodami v rámci Světové obchodní organizace. Podmínkou toho, aby se egyptská ekonomika mohla dále úspěšně rozvíjet, je dokončená privatizace státních podniků včetně jejich restrukturalizace a vytvoření podmínek volné soutěže na vnitřním trhu. Po revolučních změnách a svržení vlády je program reforem zastaven, další vývoj bude zřetelný patrně až po nových volbách.

Ještě v roce 2010 zaznamenal Egypt ekonomický růst přesahující pět procent na základě pokračující implementace širokého spektra reformních kroků započatých v roce 2004. Tento vývoj plně odrážel rozumné kroky vlády ve fiskální a měnové politice, strukturální reformy a postupnou privatizaci a odbourávání státních subvencí. Od roku 2011 došlo však k poklesu růstu HDP na úroveň kolem 1,8 %, což neodpovídá dynamice růstu obyvatel. Tento trend pokračoval i v letech 2012 a 2013, kdy se růst HDP pohyboval ve výši zhruba 2 % ročně.

V KURZU JE STROJÍRENSTVÍ I VÝROBA HNOJIV

Ekonomické důsledky politického neklidu v zemi je obtížné kvantifikovat bez oficiálních informací. K problémům egyptské ekonomiky nadále patří vysoká vnitřní zadluženost projevující se ve výši vládních dluhů (veřejný dluh je dlouhodobě na úrovni 80 % HDP), vysoká nezaměstnanost (13 %), inflace (10-12 %) a malá podpora reforem ze strany široké veřejnosti, neboť mají minimální dopad na zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Na tvorbě HDP se podílí průmysl 37,4 %, zemědělství 14,7 % a služby 47,9 %. Egypt v minulosti spoléhal na tradiční průmyslové obory jako tkalcovství, přádelnictví, výrobu nábytku a agro-průmyslovou výrobu. V posledních několika letech se radikálně změnil charakter průmyslové výroby, nosnými obory se stala petrochemie, výroba hnojiv, strojírenství, keramiky a cementu. Tato odvětví jsou schopná produkovat a vyvážet své výrobky za konkurenceschopné ceny. Vedle toho zaznamenala úspěchy i oblast metalurgie. Mezi nejrychleji rostoucími průmyslovými obory je nutno dále jmenovat montáž osobních automobilů a autobusů, stejně jako farmaceutický průmysl, jehož výroba se za posledních pět let zdvojnásobila. Relativně novými obory jsou v Egyptě výroba elektroniky, zejména výroba počítačů.

Zemědělství zaměstnává 32 % pracujících v Egyptě, země je soběstačná v produkci rýže (největší producent a exportér na africkém kontinentě), zeleniny, ovoce, vajec, brambor nebo například kuřat. Naproti tomu v trvalém deficitu je obilí a Egypt je největším dovozcem pšenice na světě. Oblast služeb tvoří významný a stabilizovaný přínos při tvorbě HDP, zásluhu na tom má především turistický ruch.

TRADIČNÍ OBCHODNÍ PARTNER

Egypt byl tradičním obchodním partnerem Československa již před druhou světovou válkou. Na egyptský trh byly dodávány investiční celky (cukrovary, rafinérie, pneumatikárny, keramičky, elektrárny, úpravny vod), kusové strojírenské výrobky (obráběcí stroje, nástroje, motocykly, nákladní vozy, dieselagregáty, čerpadla atd.), pneumatiky a klínové řemeny a úspěšné byly i dodávky vysílací techniky. Egypt i nadále patří k nejvýznamnějším partnerům Česka nejen v arabském regionu, ale i z celoafrického pohledu.

V roce 2011 v důsledku politických událostí v Egyptě český export poklesl o 22 %, v letech 2012 a 2013 došlo k obnovení růstu a český export se svojí hodnotou 222 milionů dolarů v roce 2012, respektive 286 milionů v roce 2013 vrátil k růstu. Nejvýznamnější exportní komoditou jsou osobní automobily Škoda a Hyundai a dále zařízení pro automatické zpracování dat, sklo, zbraně a střelivo, zejména pro policejní složky. V dovozu do Česka má největší podíl vlna, elektrické vodiče, bavlněná příze a textilní výrobky.

Limitující faktory dalšího rozvoje vzájemného obchodu je třeba hledat jak na české, tak na egyptské straně. Na české straně se jedná především o složitou ekonomickou situaci firem tradičně vyvážejících na egyptský trh a relativně vysoké vývozní ceny. Nedostatek finančních prostředků a zkušeností brání českým firmám v přímé účasti na tendrech vyhlašovaných formou projektového financování, což má rovněž výrazný vliv na celkovou úroveň českého vývozu v posledních letech. Výraznou snahou egyptské vládnoucí administrativy je v maximální míře dovozy nahradit domácí produkcí, například cestou zakládání společných podniků.

SPOLEČNÉ PODNIKY

Podpoře egyptské vlády se těší podnikání formou joint ventures, od něhož si slibuje zejména zvýšení produktivity a efektivnosti práce a kvality místní produkce.

Od poloviny roku 2003 působí v Egyptě fungující společný podnik pro distribuci technických a medicinálních plynů. Z české strany je partnerem MZ Liberec, s. r. o. a z egyptské strany NIC Company. V roce 2006 byl založen společný podnik mezi Sigmainvestem a Kaha Company pro oblast čistění odpadních vod.

Za velice pozitivní lze považovat skutečnost, že čeští investoři pokračují v jednáních s egyptskými zástupci státních institucí. Česká firma Pegas Nonwovens podepsala v červnu 2011 za přítomnosti egyptského premiéra dohodu o realizaci investice v hodnotě 60 milionů eur. Se svým egyptským partnerem IDG - International Development Group realizovala v blízkosti Káhiry v letech 2011-2013 výstavbu první linky výrobního závodu s roční kapacitou 20 tisíc tun netkané textilie a závod je nyní ve zkušebním provozu.

V následujících letech existují možnosti pro zvýšení českého vývozu do Egypta zejména v energetice, v oblasti dodávek pro cukrovary, potravinářských strojů a výrobků, vodohospodářských zařízení, zařízení pro restaurace a hotely, zařízení pro vzdělávání a školení, zařízení pro zlepšování životního prostředí, v zavedení výrob farmaceutických výrobků a v automobilovém průmyslu.

Podstatnou změnou oproti minulosti je rovněž skutečnost, že egyptským partnerům už nestačí pouze kupovat hotové výrobky, ale chtějí se také podílet na jejich samotné výrobě. Jsou očekávány a vítány investice do všech oblastí průmyslu, zemědělství a služeb, ať už se jedná o založení pobočky zahraniční společnosti, o zavedení licenční výroby nebo o založení společného podniku.

Pro další rozvoj vzájemné ekonomické spolupráce jsou vytvořeny i dostatečné smluvní podmínky, bilaterální smluvní základna je kompletní a plně pokrývá ekonomickou oblast. Vztahy mezi EU a Egyptem jsou upraveny asociační dohodou, která vstoupila v platnost v roce 2004.


Autor pracuje pro odbor zahraničně ekonomických politik II, MPO


Mezi rozvíjející se obory patří v Egyptě mimo jiné výroba elektroniky, zejména výroba počítačů.
Foto: Rreuters