V řadě tradičních egyptských písní se můžeme setkat se slovním spojením "um al dunia", což označuje Egypt za takzvanou matku světa. Právě tento název je vtisknutý i do povědomí Egypťanů. Jde o velmi hrdý národ, který je přesvědčen o své velikosti a historické důležitosti, k čemuž jistě přispívá i fakt, že jde o nejlidnatější zemi arabského světa. Při obchodním jednání je tak třeba brát v úvahu, že nikdy nesmí být uražena partnerova čest a hrdost.

Není vhodné dávat přímo najevo náš nesouhlas s druhým postojem či názorem, vždy je třeba dbát na určitou diplomatičnost ve vyjadřování, abychom nepoškodili egyptskou čest. Pro všechny Araby včetně Egypťanů je "zachování tváře" jednou z nejdůležitějších věcí v rámci společenského styku.

Egyptští obchodníci jsou často absolventi prestižních zahraničních univerzit, ostřílení v mezinárodním obchodu. Na jednání s Egypťany se proto vyplatí vyslat zkušeného staršího odborníka, nikoli mladého zástupce společnosti, který by i přes své nesporné schopnosti neudělal na egyptského partnera takový dojem jako jeho zkušenější kolega.

U egyptských obchodníků musíme být připraveni na používání různých taktik a časté přerušování jednání. Bez smlouvání se zde neobejdeme a je nutné mít na paměti, že se doporučuje vždy nastavit podmínky a cenu tak, abychom v průběhu jednání mohli udělat nějaké ústupky. Ústní souhlas nelze brát jako stoprocentní také vzhledem k faktu, že místní obchodníci nejsou schopni vám přímo do očí sdělit své "ne". Je proto třeba mít vše do detailu sepsáno.

BĚHEM PRACOVNÍCH POHOVORŮ SI EGYPŤANÉ ČASTO VYMÝŠLEJÍ

Pro dlouhodobé obchodní aktivity v teritoriu je výhodné najít si schopného obchodního zástupce znalého místních zvyklostí. Vyhledání vhodného Egypťana však bude složité. Je zvykem, že si žadatelé o práci během pracovních pohovorů velmi často vymýšlejí a snaží se ukázat v co nejlepším světle. Je tak nutné vše prověřit a smlouvu o spolupráci připravit zpočátku na kratší dobu, abychom si potenciálního pracovníka nejprve důkladně vyzkoušeli. V Egyptě musíme být rovněž opatrní při zasílání zvacích dopisů zaměstnancům, které bývají zneužity k emigraci. Může se totiž stát, že po obdržení zvacího dopisu a získání víz dají někteří pracovníci firmy výpověď a emigrují do Česka či jiné evropské země.

Velká část místních firem stále nemá zřízeny webové stránky a i v případě jejich existence zde často není uveden kontakt na oprávněnou osobu. Egyptští manažeři svá data nezveřejňují, a proto je velmi problematické dostat se k potřebným kontaktům. Nejlepší alternativou se v tomto směru jeví účast na některém z místních veletrhů, kde jsou většinou egyptští výrobci hojně zastoupeni. V rámci příslušných výstav je zároveň možné navázat tolik potřebný osobní kontakt s egyptským partnerem. Osobní kontakt je pro Egypťany velmi důležitý a pro svět byznysu to platí dvojnásob. Vybudování vzájemné důvěry je však otázkou postupného vývoje, kde arabský partner nejvíce ocení zkušenost, trpělivost a spolehlivost druhé strany.

NA UZAVŘENÍ OBCHODU MŮŽETE ČEKAT ROK, ALE I DÉLE

Obchodní jednání se plánují na pracovní týden, který začíná v neděli a končí ve čtvrtek. Volnými dny jsou v Egyptě pátek a sobota. Z hlediska složení denních modliteb se jako nejvhodnější doba na schůzku jeví dopoledne. Je třeba počítat i s tím, že úřady zavírají už kolem druhé hodiny odpoledne. Trpělivost při jednání, nejen se státní byrokracií, je opravdu namístě, může trvat rok i déle, než dojde k uzavření obchodu. Je dobré připravit se i na fakt, že úplatky jsou pro státní aparát denním chlebem. Nevyplatí se plánovat si na den více schůzek tak jako v Evropě. Jednání se totiž běžně vleče a často se protáhne až do večerních hodin, či dokonce do několika následujících dní.

Pro Egypťany nehraje dodržování dohodnutého času a přesných termínů důležitou roli. Nesmíme se tak nechat strhnout emocemi při dlouhém čekání na kohokoliv, protože projevy netrpělivosti vyvolávají negativní dojem. Často se stane, že společník na schůzku nedorazí, aniž by se předem omluvil. Od Evropana se však očekává dochvilnost.

Všichni Arabové jsou ve svých slovních projevech daleko hlasitější než Evropané. Mnohdy se nám může zdát, že jsme svědky hádky, i když se dotyční lidé mezi sebou jen normálně baví. Běžná konverzace je citově velmi zabarvená i díky typické horkokrevnosti většiny arabské populace.

Interpersonální vzdálenost mezi osobami stejného pohlaví je v Egyptě daleko menší než v západních zemích. Je obvyklé, že se například při čekání ve frontách na letišti Egypťanky doslova lepí ostatním ženám na záda. I když nám je často nepříjemné hovořit s Egypťany na tak krátkou vzdálenost, rozhodně se nedoporučuje ustupovat, což by bylo druhou stranou vnímáno jako velmi nezdvořilé.

ÚSMĚV ČI PŘÍMÝ POHLED DO OČÍ EGYPŤANA MŮŽE PRO ŽENY ZNAMENAT NEPŘÍJEMNOSTI

Cizinkám lze (vyjma obchodních jednání) doporučit nedívat se egyptským mužům dlouze přímo do očí, což může být místními muži chápáno jako svádění či výzva se sexuálním podtextem. Stejně opatrně je třeba zacházet s úsměvem. Češi by se měli vyvarovat příliš hlasitého smrkání na veřejnosti, což je považováno za projev buranství. Velkou nevychovaností je také ukazování prstem (Egypťané ukazují pouze kývnutím hlavy daným směrem) nebo zřetelně viditelná podrážka při sezení s jednou nohou přehozenou přes druhou. Při jídle nebo třeba při placení v obchodě vždy používáme pravou ruku, protože levá je považovaná za nečistou. Může se stát, že jsme pozváni na oběd či večeři do egyptské rodiny, kde bychom se měli vyvarovat solení i jinému dochucování pokrmu - hostitel by si to mohl vysvětlit tak, že nám jídlo nechutná.

Jednacím jazykem je většinou angličtina, kterou egyptští obchodníci dobře ovládají, nicméně s arabštinou si získáme partnera daleko rychleji. Pokud potřebujeme tlumočníka, vyplatí se investovat do vlastního vzhledem ke skutečnosti, že místní tlumočník k nám nikdy nebude zcela loajální. V úvodním poznávacím rozhovoru je vhodné mluvit o egyptské historii a památkách, na čemž si hrdí Egypťané velmi zakládají. Nevhodnými tématy jsou zcela jistě politika a náboženství. Stejně tak je naprosto vyloučené ptát se našeho obchodního partnera na přítelkyni, manželku, sestru či matku. O ženách se zkrátka vůbec nemluví, pokud váš partner nezačne s tímto tématem sám.

Chceme-li obchodního partnera obdarovat, vhodná je třeba broušená křišťálová váza ze známé české sklárny. Platí, že čím zdobenější, tím lepší. Zcela určitě nedáváme Egypťanům dárky s motivy jiných náboženství, což by bylo druhou stranou chápáno jako obrovská urážka. Nevhodný je i alkohol, pokud partnera neznáme a nejsme si jisti jeho zájmem o něj. V případě, že jdeme na návštěvu do egyptské rodiny, je ideální přinést sladkosti či květiny vsazené v košíku. Nikdy nedáváme Arabům cokoliv s motivem psa či prasete. Tato zvířata muslimové vnímají jako nečistá. Když se bude hostitel zdráhat dárek přijmout, naléháme, neboť jde jen o zdvořilost.

NA JEDNÁNÍ POUZE V KOŠILI S DLOUHÝM RUKÁVEM

Od Evropanů se očekává tradiční obchodní oděv, tedy oblek s košilí a kravatou. Pokud se v nejteplejších měsících vyskytujeme v prostředí bez klimatizace, je možné sako, případně kravatu sejmout, ale velice nevhodně působí košile s krátkým rukávem. Košile by pak měla zůstat zapnutá až k límečku v jakémkoli případě. Mužům se nedoporučuje nosit šperky vyjma hodinek a snubního prstenu. Dlouhé pánské vlasy mohou vyvolat nechápavý posměch egyptské strany vzhledem k tomu, že takový muž je Araby chápán jako zženštilý.

Ženy by se měly vyvarovat výstřihů, krátkých sukní a odhalených ramenou. Platí, že čím konzervativněji je žena oblečena, tím zpravidla lépe. S dodržováním místních zvyků a s respektem k muslimským tradicím tak většinou dosáhneme i uznání egyptské strany.


V Egyptě je vyloučené ptát se obchodního partnera na přítelkyni, manželku, sestru či matku. O ženách se zkrátka vůbec nemluví, pokud váš partner nezačne s tímto tématem sám.
Ilustrační foto: Reuters

Dlouhé pánské vlasy mohou vyvolat posměch, takový muž je Araby chápán jako zženštilý.
Ilustrační foto: Shutterstock