Švýcarský soud zveřejnil na svém webu informaci o červnovém rozhodnutí, kterým údajně odmítl žádost o odblokování zlata v hodnotě 27,7 milionu švýcarských franků (asi 626 milionů Kč) patřícího společnosti ovládané českým finančníkem Pavlem Tykačem.
Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela však poté švýcarská federální prokuratura dospěla k závěru, že původ dva roky blokovaných aktiv je legální, a rozhodla se blokaci ukončit.
"Tímto krokem švýcarská prokuratura de facto vyloučila jakýkoli podíl Pavla Tykače na trestné činnosti," uvedl Tykačův mluvčí.
O tomto vývoji nicméně švýcarské instituce veřejnost zatím neinformovaly.
Podle výnosu tribunálu z 5. června existovalo podezření, že zlato bylo nakoupeno za peníze z podezřelých transakcí kolem CS fondů.
Soud osoby a firmy označuje písmeny, ale z aktů uvedených ve výnosu vyplývá, že jde o Tykače a CS fondy.
Podle verdiktu vše začalo v červenci 2012, kdy se na švýcarský úřad prověřující podezření na praní špinavých peněz obrátila jedna curyšská banka v souvislosti s aktivy ve výši 46 milionů švýcarských franků na kontě společností patřících Tykačovi.
Podezření banky vzbudila klientova snaha převést 880 kilogramů zlata. Banka zároveň upozornila, že Tykač je v České republice vyšetřován.
Týden po oznámení banky začala švýcarská federální prokuratura případ vyšetřovat a obstavila všechny zmíněné prostředky.
Bylo mezi nimi například 1760 prutů ve zlatě, každý o hmotnosti 500 gramů, celkem v hodnotě 37,3 milionu švýcarských franků.
V listopadu téhož roku prokuratura rozhodla, že nechá obstavené zlato v hodnotě 27,7 milionu franků, ostatní zablokovaná aktiva uvolnila.
Podle prokuratury je pravděpodobné, že peníze ilegálně získané z CS fondů byly použity na nákup české důlní společnosti, nástupkyně Mostecké uhelné.
Podle soudu bylo z CS fondů v roce 1997 ilegálně vyvedeno 71 milionů německých marek, tedy asi 1,23 miliardy korun. Z této částky Tykačovi údajně připadlo nejméně 20 milionů marek, píše se ve verdiktu.
O této částce mluvil v únoru 2012 před českým soudem také podnikatel František Bušek, který tehdy prohlásil, že CS fondy tuneloval společně s Tykačem.
Prokuratura vzala za základ částku 20 milionů marek, kterou převedla na švýcarské franky podle kurzu z 11. března 1997. K této částce připočetla úroky a došla ke zmíněné částce 27,7 milionu švýcarských franků.
Tykačova společnost se proti obstavení ihned odvolala s tím, že původ prostředků je legální, pochází z dividend dalších společností a nijak nesouvisí s penězi z CS fondů.
Stejně tak připomněla, že české soudy loni a letos odmítly obstavit Tykačovi majetek kvůli vyšetřování CS fondů.
Soud v Bellinzoně ale uvedl, že české soudy nerozhodovaly o meritu věci, ale o obstavení Tykačova majetku. Není prý proto možné vyloučit, že tyto prostředky pocházely z předcházející trestné činnosti, uvedl verdikt.
Soud rovněž připomíná, že podezřelá aktivita kolem zlata v curyšské bance, která vedla švýcarské úřady k akci, se odehrávala v době, kdy česká prokuratura připravovala obnovení vyšetřování CS fondů.
Podle soudu se tato okolnost nezdá bezvýznamná. Krok, na který banka upozornila, mohl ztížit vystopování těchto aktiv, uvádí rozsudek.
Dokud přetrvávají pochyby o legálním původu prostředků, je ve veřejném zájmu, aby zůstaly v rukou justice, uvádí soud. Vyzval nicméně prokuraturu, aby Tykače co nejdřív vyslechla.
"Ani téměř dva roky trvající vyšetřování role Pavla Tykače v případu CS fondů nepotvrdilo jeho podíl na jakýchkoli nelegálních aktivitách," uvedl ve čtvrtečním prohlášení Tykačův mluvčí Jan Chudomel.