Knihy

Je něco shnilého v hrobě...

Umrlec, jenž se zpěčuje v rakvi rozložit a pije živým krev, řádí pod slovanským jménem "upír" čiperně, leč mimo beletrii kolonizovanou balkánskými báchorkami vystupuje spíš jako vegetarián chatrné typologie. Strukturalistický přístup italského antropologa zkouší vyhmátnout výskyty tohoto fenoménu v evropské tradici dávno před Bramem Stokerem, tedy určit jeho podstatu i směry folklorní migrace. A v tom tkví jádro pudla. Podle Bracciniho jde totiž o "strašidlo slabé a nedokonalé". Sama představa o něm je platónská, ale coby kulturní anomálie nemá dosud vyjasněnou etymologii, natož přesně vyhraněný účel, a tak zůstal nádobou, kterou báje a věrouka od dob helénských přes severské ságy až po pravoslavné kacíře plnily kdejakým obsahem. Co popřát jeho křehké identitě? Běž domů, spi sladce a nevylézej.