Osud románů Edwarda Lewise Wallanta může posloužit jako důkaz, že literární díla se dnes bez propagační podpory samotného autora asi moc neobejdou. A to, že ihned po Wallantově smrti vznikla cena nesoucí jeho jméno a udělovaná každoročně nejlepšímu americkému románu s židovskou tematikou, budiž zas důkazem jednoho setrvalého paradoxu: Židé budou stokrát zdůrazňovat, jak chtějí být bráni jako kdokoliv jiný, ovšem zároveň přitom budou v každé druhé větě sami zdůrazňovat, že jsou Židé - tento rozpor ostatně najdeme i ve Wallantově padesát let starém románu Nájemníci pana Moonblooma, který právě vyšel česky.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
