Policie si každý rok předvolává stále víc lidí kvůli tomu, že nevrátili věc, kterou našli. Podezření na přečin zatajení věci, což je oficiální název pro ponechání si nalezeného předmětu, sdělila policie od ledna do července 2451 lidem. Přitom loni jich ve stejném období bylo o deset procent méně, a předloni dokonce ještě o dalších deset.
Nejčastěji si lidé nechávají mobily, tablety a další "chytré" přístroje. Neradi vracejí i peníze, tašky, občanské průkazy a platební karty.
Policie si ale letos předvolala 17 lidí i kvůli tomu, že si nechali cizí dioptrické či sluneční brýle. Šestnáct lidí našlo a nevrátilo svrchní oblečení. A devět například mydlářské, saponátové a kosmetické výrobky. Policie už letos řešila i jeden případ nalezení a nevrácení dobytka, léků nebo lůžkovin.
Třeba v červnu ztratil muž na diskotéce mobil v hodnotě necelých 10 tisíc korun. Než to oznámil policii, dal fotku telefonu na sociální síť. Následně se mu ozvala dívka, že její spolužák má stejný telefon, který předtím nevlastnil. V tu chvíli se případem začali zabývat policisté. Ti nálezce obvinili z přečinu zatajení věci, za což může jít až na rok do vězení.
Trestní zákoník říká: "Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti."
Soud ale může lidi, kteří něco nevrátili, odsoudit i na pět, nebo dokonce až osm let. A to v případě, že z nalezené věci mají značný prospěch.
"Za trestný čin zatajení věci bylo loni pravomocně odsouzeno celkem 262 osob. Deset osob dostalo trest odnětí svobody nepodmíněně - sedm osob s trestní sazbou do jednoho roku a tři osoby s trestní sazbou od jednoho do pěti let," řekl serveru IHNED.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.
Loňský počet 262 odsouzených lidí za nevrácení nalezené věci je nejvyšší v historii. Většině soud udělil trest odnětí svobody s podmínkou. Další si odpykali nevrácení nalezené věci obecně prospěšnými pracemi, několik jich dostalo peněžitý trest a ostatním například zakázali řídit motorová vozidla, nebo je dokonce vyhostili.
Třeba loni soud v Litoměřicích rozhodoval o trestu za krádež více než osmi set bronzových destiček z náhrobků na Národním hřbitově v Terezíně. Tři muži nakonec dostali tresty ne za krádež, ale právě za zatajení věci. Dva odešli s podmínkou, třetímu soud uložil roční pobyt ve vězení, a to nepodmíněně.
K soudu by kvůli zatajení měli jít i dva muži, kteří nedávno v obci Přepeře na Semilsku našli psa. Pak si všimli inzerátu a majitelce zavolali s tím, že jí zvíře vrátí, ovšem pod podmínkou, že něco zaplatí. Žena to odmítla, zavolala policii a nálezcům teď hrozí až rok za mřížemi.
Stejně dlouho může ve vězení strávit i muž, kterému omylem přišlo na účet lehce přes pět tisíc korun. Banka ho kontaktovala, aby peníze vrátil zpět tomu, kdo mu je mylně poslal. Nereagoval, a musel tak na policejní služebnu, aby si vyslechl podezření na přečin zatajení věci.
Policie radí, aby lidé, pokud najdou cizí věc, buď zkusili kontaktovat majitele, nebo ji odnesli na úřad či na služebnu. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že nejčastěji nevracejí nalezené předměty lidé ve věku mezi 30 a 39 lety.
