Už římský císař Augustus na smrtelném loži srovnával postavení vladaře a herce. Vystupování veřejných osob nějaké rysy divadelního umění má a z povahy věci mít i musí. Je ostatně zajímavé si uvědomit, že herec a chirurg, dva přední hrdinové dneška, nesměli ve středověku sedat v hospodě u stolu se slušnými občany, třeba ševcem a koželuhem, ale kdesi v koutku s katem a biřicem. Zatímco výkony předních herců divadelních i politických nás strhávají, je dobře patrné, že poslední dobou začínají v politické propagandě převládat manýry, které už těžko nazývat herectvím - na jazyk se dere slovo tajtrlictví.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se