Občané České republiky mají právo vědět, kolik berou z eráru státní zaměstnanci. Tečka. Tak se dá zjednodušeně vyložit listopadový precedenční rozsudek Nejvyššího správního soudu o platech z veřejných peněz. Jenže po verdiktu žádná tečka nepřišla, NSS udělal pouze středník. Verdikt vstoupil do českého kontextu léta sdíleného tajení příjmů a české závisti.
Koneckonců i předseda NSS Josef Baxa přiznává, že bedlivě sledoval, zda uměřeně s rozsudkem naloží média. Sám Baxa už však nemůže příliš ovlivnit, co za tím středníkem bude. To je práce právě pro erár, který se zatím tak usilovně bránil zveřejňování platů s poukazem na ochranu osobnosti v soukromoprávní vztahu. Verdikt NSS však staví před erár otázku úplně jinak: Jak co nejvíce uspokojit občanskou zvědavost tak, abychom se vyhnuli platovému pornu, kdy novináři budou jen dokolečka uhánět několik vysoce postavených politiků?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
