Nadvláda elektrické energie jako nejdůležitějšího paliva druhé poloviny jednadvacátého století se stále výrazněji projeví i v dopravě.
Elektromobily budou v roce 2050 mezi novými vozy tvořit drtivou většinu a zkušební lety by za sebou měly mít i první prototypy elektrických dopravních letadel.
Elektromobily zatím doplácejí na krátký dojezd. To by měly vyřešit nové typy baterií, které budou nejméně čtyřikrát výkonnější, než jsou ty současné.
Už kolem roku 2020 by tak elektromobily podle samotných automobilek měly mít dojezd kolem 1000 kilometrů, což je vzdálenost srovnatelná s běžnými vozy. Podobně jako se zvyšuje dojezd elektromobilů, zkracuje se i doba nutná k jejich nabití.
První elektromobily z přelomu milénia měly dojezd kolem 100 kilometrů a nabíjely se nejméně 12 hodin. Současným elektromobilům ale stačí díky moderním rychlodobíjecím stanicím k dobití pouhých 20 minut a pyšní se dojezdem až 450 kilometrů.
V roce 2050 už elektromobily možná žádné dobíjecí stanice nebudou potřebovat. Vyvíjí se technologie, která dobíjí vůz bezdrátově přímo z elektrického vedení pod povrchem silnice, a to jak při parkování, tak za provozu. Ve spojení s dalším vynálezem - vysoce odolnými solárními panely - mohou silnice budoucnosti sloužit jako výkonný akumulátor, který si elektřinu i sám vyrábí.
Některá další zajímavá řešení se zkoušejí v laboratořích. Například teoretický dojezd vozu na nový hliníkovo-vzduchový článek, do něhož stačí nalít pitnou vodu, je 1600 kilometrů. Elektrická vozidla si nezadají ani co do rychlosti. V praxi už byl testován model, který dokázal jet rychlostí téměř 500 kilometrů v hodině.
Rozvoj elektromobility zapadá do cílů Evropské unie snižovat emise. Elektromobily mohou chytré sítě budoucnosti také používat k vyrovnávání výkyvů z výroby elektřiny obnovitelných zdrojů. Při přebytku elektřiny v síti uloží elektřinu v bateriích a v době jejího nedostatku si ji zase mohou vzít zpět.
Elektromobilitu v Česku podporuje i ČEZ, který dlouhodobě testuje hned několik elektrických vozidel. Kromě toho neustále pracuje na rozšiřování své sítě dobíjecích stanic. Zatím jich má 39, včetně pěti rychlodobíjecích, a staví další. Cílem je postupně pokrýt území celé České republiky.
V Evropě je v podpoře elektromobility nejdál Norsko, kde loni tvořily elektromobily přes šest procent všech prodaných vozů. Daňové úlevy majitelům elektromobilů poskytuje také Nizozemsko, Německo nebo Francie.
Rozšíření elektromobility bude patrné i ve veřejné dopravě. Díky česko-německé spolupráci koordinované ÚJV Řež je nyní testován první vodíkový autobus ve střední a východní Evropě, ke kterému vznikla i první veřejně přístupná vodíková čerpací stanice v Neratovicích. Takzvaný TriHyBus se skládá ze tří zdrojů energie: soupravy Li-Ion baterií, vodíkového palivového článku a soupravy ultrakapacitorů (umožňují rychlé nabíjení autobusu). Jeho maximální rychlost je sice jen 65 kilometrů za hodinu, na jedno nabití však ujede až 300 kilometrů.
Dobíjecí stanice
Dobíjecí stanice na parkovištích pracují na bázi indukce. Kdo bude chtít dobít elektromobil rychleji, použije rychlonabíječku - obdobu čerpacích stanic, která dobije elektromobil i za srovnatelně dlouhou dobu.
Samonabíjecí silnice
Budou mít podobu pomalého pruhu, který bude určen pro dobíjení elektromobilu za jízdy. Dobíjení elektromobilů zajišťuje indukční cívka pod povrchem vozovky.
Dojezd automobilu
Elektromobil roku 2050 ujede na plnou baterii kolem 1000 kilometrů. Tedy zhruba tolik, kolik současné vozy na plnou nádrž.
