Zdá se, že jsme opět ochotni se podřídit poznané nutnosti dějin, že jsme náchylní nechat si řídit či zatím jen zařizovat životy.
Máme prezidenta, který jezdí do státně-kapitalistické Číny vedené komunistickou oligarchií učit se stabilizovat společnost, zvolna přitakáváme manažerským způsobům řízení politiky, státu, společnosti.
A je otázka, proč k tomu dochází zrovna nyní a právě tady.
Mezi hlavními hesly listopadu 1989 bylo "nejsme jako oni". Primárně tím mělo být řečeno, že se revoluce nebude mstít komunistické moci za šrámy, které na tělech a duších lidí, společnosti i krajiny zanechala. V druhém plánu pak ti, kdo drželi transparenty s heslem "nejsme jako oni", chtěli dát najevo, že s mocí neměli nic společného. Že se distancují nejen od její násilné povahy, ale i od její ideologie stojící na materiálnu, popírající individualitu, svobodu, vertikálu. Od ideologie přízemní, ubíjející, otupující, redukující člověka na objekt působení vnějších anonymních sil, kterým se má podřídit, přesně podle Marxovy definice, že svoboda je poznaná nutnost.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení