Jako nejatraktivnější na trhu se jeví chemický a farmaceutický průmysl

Polská ekonomika je ze tří pětin saturována spotřebou domácností a je orientována na služby (63 % hrubého domácího produktu). I přes nutnost reagovat na změny v exportní orientaci a některá doporučení ze strany OECD je Polsko ratingovými agenturami vnímáno jako spolehlivý partner (poslední hodnocení agentury Fitch je Ase stabilním výhledem).

CHEMICKÝ PRŮMYSL

České produkty jsou na polském trhu dlouhodobě úspěšné, a to především v naší doméně, kterou je strojírenství, energetika a dopravní stroje a vozidla. Pokud se však na polský trh podíváme z hlediska budoucích příležitostí, měli bychom zdůraznit rostoucí význam chemického průmyslu. Tento sektor získává čím dál důležitější postavení z hlediska objemu tržeb v rámci zpracovatelského průmyslu - tvoří ho 234 společností, 70 farmaceutických výrobců a 634 producentů plastů. Zaměstnává přes 246 tisíc lidí a jeho roční obrat činí zhruba 20,5 miliardy eur. Polsko tak získává významné místo na trhu střední a východní Evropy, profiluje se však i v rámci Evropské unie.

Z toho důvodu polský chemický průmysl v poslední době prochází procesem konsolidace a pokračující modernizace (například společnost Grupa Azoty získala dominantní postavení na trhu díky spojení společností ZA Tarnów, ZA Kędzierzyn, ZCh Police, ZA Puławy a Siarkopol, portfolio je široké od výroby hnojiv a chemikálií pro různé využití až po výzkum a vývoj).

Z hlediska skladby trhu na základě produkce jsou nejvýznamnějším segmentem mýdla a detergenty (24 %), plasty (20 %), organická chemie (15 %), hnojiva (13 %) a barvy, laky a podobné nátěrové hmoty (8 %).

V dlouhodobém horizontu předpokládáme, že Polsko bude reagovat na zvýšenou poptávku evropských zemí po polymerech a petrochemických produktech zintenzivněním domácí produkce. Čeští podnikatelé by mohli využít této situace a zároveň faktu, že Česká republika v Polsku významně investovala (Česká republika je totiž největším investorem v Polsku z nových členských zemí Evropské unie), a sílí také naše pozice v oblasti poskytování služeb.

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku (nastartoval ho vstup Polska do EU v roce 2004). Je přitom zajímavé, že čeští podnikatelé jeho potenciál dosud plně nevyužívají, a to i přes to, že v Polsku zájem o kvalitní české produkty nechybí. Skladba polské potravinářské a zemědělské produkce je neuvěřitelně pestrá, země je osmým největším exportérem potravin v Evropské unii. Polsko se tak profiluje v mnoha segmentech, jako je zpracování živočišných (maso, mléko) a rostlinných produktů (obilí, těstoviny, ovoce a zelenina), ale i sekundární zpracování (pečivo, cukrovinky, koncentráty, nealkoholické nápoje), a to i v případě, kdy výroba vyžaduje moderní technologické postupy.

Příležitosti pro české exportéry leží především v oblasti potravinářských strojů a techniky a zemědělských strojů, dále v oblasti kvality a zajištění unijních standardů spolu s větší energetickou efektivitou, ale i v oblasti bioproduktů. Díky těmto podmínkám a faktu, že Polsko je v této oblasti otevřenou zemí, je sektor vhodný i pro zahraniční investice.

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Tento sektor představuje potenciál velké dynamiky růstu v následujících letech, přestože půjde o prostředí se silnou zahraniční konkurencí. Čeští podnikatelé jsou na polském trhu velmi dobře etablováni v oblasti dodávek pro energetický průmysl a především pro strojírenství a toho (vedle oblasti služeb) můžeme využít při subdodávkách pro projekty obnovitelných zdrojů energie.

Segment je zatím v začátcích a v současnosti se rozvíjejí hlavně projekty větrných elektráren. I když je domácí poptávka zatím malá, dynamicky roste především v oblasti biomasy, následované biopalivy, vodními zdroji, bioplynem, větrnými zdroji, tepelnými čerpadly, geotermálními zdroji energie a minoritně i solární energií.

Polsko je vázáno evropskými cíli v oblasti podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny, který by měl do roku 2020 dosáhnout 15 %. Proto země investorům nabízí velmi přátelské podmínky a daňové úlevy. V současnosti patří mezi nejvýznamnější investory společnosti Vortex, EDP, RWE, E.ON, ČEZ, GDF Suez, Mitsui & J-Power, Acciona (větrné parky), Dalkia (biomasa), Poldanor, AXZON Group (bioplyn). Z domácích hráčů jsou významné investice společností Enea, Energa, Tauron a PGE. Perspektivní jsou i dodávky strojů, zařízení a komponent pro tento sektor, kterými se v Polsku zabývá již zhruba 200 společností.

ENERGETIKA

Energetický trh v Polsku dnes saturují především tepelné elektrárny na černé a hnědé uhlí. V roce 2012 byly zdrojem 88,6 % elektrické energie, avšak přibližně 55 % těchto zařízení je dnes starších 30 let. Z důvodu přísnějších evropských pravidel pro ochranu životního prostředí bude Polsko nuceno odstavit do roku 2030 z provozu téměř všechny staré technologie.

Do roku 2030 se také předpokládá všeobecný nárůst spotřeby elektřiny a příliv investic zejména v oblasti renovace tepelných elektráren, výstavby nukleárních zařízení a podpory technologií využívajících obnovitelné zdroje. Ve snaze snížit produkci oxidu uhličitého se Polsko bude přiklánět k produkci energie z jádra. Díky těmto faktorům je Polsko neobyčejně zajímavým trhem a příležitostí pro české energetické firmy, investory a exportéry.

Česká republika může navíc i v tomto oboru těžit z faktu, že je v Polsku významným investorem, a to právě i v energetice. Historicky největší českou investicí v zemi je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów ve Slezsku a Skawina v Malopolsku od americké firmy PSEG firmou ČEZ. Společnost má záměr dále investovat přibližně jednu miliardu eur na výstavbu nové plynové elektrárny a proniknout i mezi místní distribuční společnosti.

Další příležitosti vyplývají z detailnějšího pohledu na trh. Polsko má oddělenou přenosovou a distribuční soustavu. Zatímco přenos energie spravuje a vlastní výhradně stát (PSE Operator), distribuce je rozdělena mezi pět podniků (Tauron Dystrybucja, PGE Dystrybucja, Energa Operator, Enea Operator a RWE Stoen Operator).

Výrobu energie zajišťují firmy PGE, TAURON, Energa a Enea. PGE si drží významný podíl produkce a je následován společností TAURON a Électricité de France (EDF). Dohromady tyto firmy produkují 61 % elektřiny. V roce 2012 bylo v Polsku 82 aktivních maloobchodních dodavatelů, avšak čtyři z nich ovládali 86,9 % trhu.

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (například ČEZ) měli být v tomto mezidobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces - byť nějak modifikovaný - spustila, nabízí se zde perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které ovšem vyžadují generální rekonstrukci, a to včetně instalace odsiřovacích zařízení.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ PODNIKY

Z pohledu budoucích příležitostí pro české exportéry na polském trhu se jako nejatraktivnější obor jeví chemický a farmaceutický průmysl, a to nejen šíří portfolia produktů s vysokou dynamikou růstu objemu, ale i vysokými hodnotami tohoto ukazatele. Nejvyššího růstu dosahovaly plasty a výrobky z nich (konkrétně polymery - průměrný roční růst 503 %). Dalšími zajímavými položkami jsou pak chemické organické výrobky, kaučuk (zdravotnické výrobky z vulkanizovaného kaučuku) a farmaceutické výrobky (neodměřené léky).

Dalším oborem, jehož růst je pro český export zajímavý, je textilní, oděvní a obuvnický průmysl. V rámci odvětví rostl objem vývozu textilií (zejména pletených), pánských obleků a košil a pánských i dámských svrchníků i bund.

Velmi zajímavým oborem z hlediska českého vývozu je mechanika a optika. Portfolio produktů sice nedosahuje takové šíře jako v případě chemického průmyslu či textilu a oděvů, nicméně růst některých vybraných položek dosáhl velmi příznivých hodnot. Jedná se konkrétně o dýchací přístroje (v případě této položky jde velmi pravděpodobně o jednorázový nárůst) a rentgenové přístroje, jejichž průměrný roční růst se pohyboval kolem 200 %.

Čeští exportéři tedy mají na polském trhu co nabídnout, a to i v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

Václav Hofman
analytik, Centrum informačních služeb, CzechTrade