Galský kohout a Evropa

Pařížský masakr se zvolna stává součástí dějin a dopadl, jak jedině dopadnout mohl: vrazi a pominutí se střílejí ve všech kulturách bez rozdílu. Kontinent však hučí jako úl, na který se nešetrně zaklepalo. Celá událost ukázala na problémy, a je jich celý velký trs, jimiž nikdo nemá v Evropě odvahu se obírat.

Francie je jakousi laboratoří kontinentální Evropy - právě odtamtud po staletí vyzařovala "vysoká" kultura, z Francie přišly revoluční svobody kdysi na zbytek kontinentu. V dohledné době možná z tohoto konce počínaje z kontinentu i odejdou. Rozdíl mezi naší a tamní situací je asi dvacet třicet let, tak tomu i v minulosti konečně vždycky bylo. Společnost, která se vyvíjí už sedmdesát let bez otřesů, ukazuje některé aspekty společností "příliš ustátých", nota bene je li už po staletí velmi centralistická a etatistická.