Americký prezident Barack Obama posílá do Kongresu návrh rozpočtu na příští fiskální rok, který počítá se schodkem zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu USA. Plánuje rovněž zvýšit daně firmám a bohatým Američanům a ze získaných peněz financovat programy na podporu středních vrstev. V USA se tak schyluje k bitvě o rozpočet, který potřebuje souhlas Kongresu, aby mohl vstoupit v platnost. Obě komory ale nyní ovládají opoziční republikáni.

Obama své plány nastínil již v lednovém poselství o stavu unie. Sestavený rozpočet tyto návrhy dále rozpracovává. Rozpočet předvídá sedmiprocentní zvýšení domácích výdajů a výdajů na armádu. Výdaje na výzkum by se v příštím fiskálním roce začínajícím v říjnu měly zvýšit o šest procent.

Obama chce také více zdanit firmy. Ty by podle návrhu měly zaplatit jednorázovou daň ve výši 14 procent ze zhruba dvou bilionů dolarů, které nashromáždily v dosud nezdaněných zahraničních ziscích. Z budoucích zahraničních zisků by měly odvádět daň 19 procent.

V rozpočtu jsou i peníze pro boj proti radikálnímu blízkovýchodnímu uskupení Islámský stát a na podporu Severoatlantické aliance a evropských spojenců tváří v tvář ruské agresi, sdělil také Bílý dům, napsala agentura Reuters.

Celkově se v návrzích počítá s výdaji ve výši 3,99 bilionu dolarů a příjmy ve výši 3,53 bilionu dolarů. Dává to schodek ve výši 474 miliard dolarů. V roce 2025 by měl deficit podle vládních odhadů narůst na 687 miliard dolarů. Poměr rozpočtových deficitů vůči výkonu ekonomiky by ale v příštích deseti letech měl zůstat zhruba stejný.

Demokraté vnímají rozpočet jako šanci, jak ukázat, že jsou stranou, která bojuje za Američany se středními příjmy. Byznysu přející republikáni již avizovali, že by mohli přistoupit na kompromis v oblastech jako daňová reforma či infrastruktura. Mnoho jiných programů, které se vynořily v posledních týdnech, už ale narazilo. Ve Sněmovně reprezentantů tak třeba zablokovali navrhovanou imigrační reformu. Rozpočet přitom se schválením takového zákona počítá.