Akce kulový blesk: Na prodej bude pražský palác za 750 milionů

Z jedné strany Divadlo Hybernia a sídlo České národní banky, z druhé obchodní domy Palladium a Kotva, naproti Prašná brána a Obecní dům. Poloprázdný palác na pražském náměstí Republiky, který patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a který se bude prodávat, má díky své poloze velkou cenu. Vládní experti si jej cení na 750 milionů.

A za pravdu jim dávají i znalci trhu. "Náměstí Republiky je jedno z nejatraktivnějších míst v Praze. Cena zní řádově přiměřeně," řekl analytik realitní agentury JJL Dušan Šťastník. Peníze z prodeje objektu v centru metropole se mají investovat buď do nemovitostí, na jejichž opravy teď nejsou peníze, nebo do stavby nových kanceláří.

"Za půl miliardy bychom mohli na státním pozemku postavit budovu pro 450 až 600 zaměstnanců, která bude navíc energeticky úsporná," uvedla Kateřina Arajmu, šéfka úřadu, jenž hospodaří s volným státním majetkem.

V posledních měsících se odtud muselo vystěhovat posledních 65 zaměstnanců ÚZSVM a úřadu práce. V tamních kancelářích zůstává pouze pětatřicet pracovníků městského úřadu Brandýs nad Labem, kvůli nimž už se chystá akce kulový blesk v malém: Brandýs se bude stěhovat do Orebitské ulice na Žižkově, odkud ovšem nejdříve musí odejít finanční úřad. Ten se přesune na Letnou na třídu Kapitána Jaroše, kde se kvůli němu musí o tisíc čtverečních metrů uskromnit radnice Prahy 7.

Podobné manévry v dohledné době zasáhnou i Olomouc. Když tam armáda loni v červnu opouštěla Hanácké kasárny v centru, na zachovalý objekt pro 450 úředníků mělo zálusk hejtmanství i soukromí investoři. Nakonec ho ale ministerstvo financí využije na experiment se sestěhováním úředníků - počítá se s přesunem patnácti úřadů pod jednu střechu. Pokud se projekt osvědčí, budou následovat další po celé republice.

"Občané by měli řadu úřadů na jednom místě a hlavně odhadujeme, že můžeme ročně ušetřit přes sedm milionů korun," popsala plán ředitelka Arajmu, jejíž nedávný příchod do čela instituce vyvolal protesty části zaměstnanců.

Do olomouckých kasáren má zamířit například Česká školní inspekce, veterinární správa nebo Český metrologický institut. Prodejem jejich sídel, většinou samostatně stojících domů, se údajně získá přes 50 milionů korun, což vydá na stavební úpravy kasáren, které se odhadují zhruba na 45 milionů.

Další olomoucké úřady jako třeba inspektoráty práce a životního prostředí nebo pobočka Nejvyššího kontrolního úřadu si kanceláře zase pronajímají. Spolu s náklady na provoz to stojí téměř šest milionů za rok. "Například existují státní instituce, které platí nájem 2155 korun za metr čtvereční, i když se v daném městě průměrná cena pohybuje kolem 870 korun za metr," uvedl architekt Stanislav Běhal, který má v ÚZSVM na starosti analýzy využití budov.

Stát nyní platí na pronájmech kanceláří miliardu korun ročně, z toho téměř polovinu v Praze. Úřad chce postupně nájmy zcela zrušit a úředníky nastěhovat do vlastních prostor.

"Ta úspora může být mnohem vyšší než miliarda. Když si každý resort přestane držet nepotřebné budovy, prodají se a bude se investovat, uspoří se mnohem víc," myslí si náměstek ministra financí Ondřej Závodský, pod něhož oblast státního majetku spadá.

Na druhou stranu rozsáhlé plány na stěhování státních úředníků nejsou nic nového, v minulosti je chystaly vlády Mirka Topolánka či Petra Nečase. Zůstalo vždy ale pouze u příprav.