A je to tady zase. Porovnávání výhodnosti či nevýhodnosti přistoupení k euru podle růstu HDP v zemích eurozóny versus zbytku Evropské unie. Přestože jde o jedno z nejnesmyslnějších vodítek pro rozhodování o přistoupení do euroklubu, s železnou pravidelností se znovu a znovu objevuje.

Nyní si data o vývoji reálného hrubého domácího produktu zemí s eurem a bez eura seřadil i guvernér České národní banky Miroslav Singer. A na kladenou otázku, zda bylo během krize lepší být v eurozóně, si dává jasnou odpověď: nebylo. Osm ekonomik bez společné měny rostlo rychleji než 19 zemí měnové unie. To je ale přece neuvěřitelně zavádějící porovnání. Pokud se někdo do krize nezajímal o teorie optimálních měnových oblastí, dalo se to pochopit. Ale od roku 2009 i laik vidí, že údajně čím dál homogennější eurozóna je neuvěřitelně rozklížená.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se