Atény nevylučují nové volby, pokud zkrachuje jednání s eurozónou

Pokud eurozóna odmítne plány řeckých reforem, země by mohla vyhlásit referendum nebo předčasné parlamentní volby. Italskému deníku Corriere della Sera to sdělil řecký ministr financí Janis Varufakis. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis přitom podle agentury DPA označil nejnovější návrhy Řecka za nedostatečné.

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase v lednu vyhrála volby se slibem, že zajistí změnu podmínek mezinárodního záchranného programu pro Řecko. V únoru uzavřela s mezinárodními věřiteli prozatímní dohodu, podle které má do konce dubna říct, jaké reformy hodlá provést výměnou za další finanční pomoc.

Dnes budou ministři financí eurozóny, tedy takzvaná Euroskupina, jednat o dopisu s návrhy reforem, který Atény zaslaly do Bruselu minulý týden. Dombrovskis ale pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásil, že dopis obsahuje pouze všeobecné informace o záměrech řecké vlády. Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že tento nástin plánovaných kroků bude užitečný při specifikaci reformních opatření.

Pokud by Brusel řecké návrhy ve finále odmítl, mohlo by to podle Varufakise znamenat problémy. "Jak ale říká můj premiér, nejsme ke svým křeslům přilepení. Můžeme se vrátit k volbám, můžeme vypsat referendum," uvedl ministr.

Řecké ministerstvo financí později upozornilo, že Varufakis tak reagoval na hypotetickou otázku a že jakékoli referendum by se týkalo reforem a fiskální politiky, a ne setrvání Řecka v eurozóně, jak prý naznačil list Corriere della Sera. Většina Řeků by podle agentury Reuters chtěla zůstat v eurozóně, ale současně podporuje tvrdý postoj své vlády při jednání s věřiteli.

Země se v květnu 2010 ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodla se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc muselo Řecko zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.

Řecký premiér Alexis Tsipras
Foto: ČTK