V sérii svých příspěvků do rubriky Leader’s voice jsem často kritizoval neutěšenou hospodářskou a sociálně-kulturní kondici Evropy. Jsem pevně přesvědčen, že Evropané jsou více a více infantilní, že po vytažení železné opony ztratili pud sebezáchovy, vyžívají se v naprosto nerelevantních módních tématech a ta důležitá a palčivá kamsi zasouvají.
Svoje stále hlubší a chroničtější problémy neřeší, pouze je tiší drogami regulace, kontrolorství, dotací a „kvantitativních uvolňování“ a kamuflují je politickou korektností. Má nás to ale vést k fatální historicky pesimistické rezignaci? Nebo je zde naděje na změnu podloženou odůvodněným historickým optimismem?
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.