Hovořím k vám jako Günterův přítel a jako spisovatel. Musím ale bohužel mluvit anglicky, neumím totiž dobře německy − ne natolik dobře, abych vyjádřil to, co chci říct.

Günter Grass napsal Plechový bubínek, když mu bylo teprve jedenatřicet let − natolik mimořádný výkon někdo hned tak nezopakuje, pokud kdy vůbec. Takoví spisovatelé už nejsou, rozhodně ne tací, kteří by dovedli psát volební projevy Willymu Brandtovi a zároveň vytvořit román odehrávající se roku 1647, na konci třicetileté války. Nebo napsat román, v němž vystupuje mluvící ryba souzená za mužskou ješitnost a kde se zároveň vysvětluje, odkud se v Prusku vzaly brambory. A nezapomeňme, že v Lokálním umrtvení si Günter vymyslel také postavu studenta, který se pokusí probudit v Berlíňanech svědomí tím, že upálí psa.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se