Firmy se dnes o mladé nadané výzkumníky musejí prát. A to platí i pro Česko, říká výkonný ředitel průmyslové společnosti Eaton Alexander Cutler ve zbrusu nové budově inovačního centra v Roztokách.
Tři sta inženýrů včetně nadějných absolventů technických oborů z tuzemska i zahraničí v něm bude vylepšovat elektroinstalaci pro běžící pásy, zvyšovat efektivitu spalovacích motorů či navrhovat úsporné programy spotřeby energií v domácnostech i kancelářích. "Máte skvělé technické univerzity," uvádí Cutler v rozhovoru pro HN jeden z důvodů pro expanzi centra.
V čele široce rozkročeného průmyslového konglomerátu, který vyrábí posilovače řízení do aut, hydrauliku pro důlní stroje, rozvody paliva do letadel či obří jističe napětí pro ropné plošiny, stojí už 15 let. V Česku, kde působí od roku 1993, se Eaton soustřeďuje například na klimatizační jednotky či zařízení pro ústředny napětí a datová centra.
HN: Eaton ohlásil rozšíření svého jediného inovačního centra v Evropě. Proč jste si pro středisko svých výzkumných aktivit vybrali městečko u Prahy?
Naše rozhodnutí bylo motivováno skvělými technickými univerzitami, které tu máte. Nejen v Praze, ale i v Brně a Plzni. Za druhé ve prospěch Prahy hrála i výhodná pozice − je blízko mnoha našich velkých zákaznických center. Potřebujeme být co nejblíže našim odbytištím a mít kde čerpat vzdělanou pracovní sílu.
Rodák z amerického Wisconsinu odstartoval kariéru v roce 1975 jako finanční analytik ve firmě Cutler-Hammer. Ta byla později pohlcena společností Eaton, pro niž Cutler pracuje dodnes.
V roce 1995 vystoupal na pozici provozního ředitele. O pět let později se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva. Zasedá v řídících orgánech řady dalších významných firem, například chemického gigantu DuPont.
33,5 mld. USD
činí tržní kapitalizace Eatonu na burze v New Yorku. Společnost je součástí prestižního indexu S&P 500.
102 tisíc lidí
zaměstnává Eaton po celém světě. V Česku na pěti lokalitách dává práci zhruba 1700 lidem.
HN: Do nové budovy v následujících letech hodláte přijmout stovky vysoce kvalifikovaných lidí. Budou z Česka?
Zhruba polovina stávajících zaměstnanců inovačního centra pochází z Česka. Zbytek tvoří lidé 13 různých národností. Jsme globálně působící firma a potřebujeme lidi, kteří rozumí lokálním požadavkům mnoha rozličných trhů, na nichž působíme. I nadále budeme zaměstnávat lidi z širokého spektra zemí, ale největší skupina zaměstnanců centra bude z Česka.
HN: U nás se teď rozjíždí mnoho podobných center a občas mají problémy se sháněním kvalifikovaných lidí. Máte už vymyšleno, odkud budete nové lidi brát?
S českými univerzitami se nám v posledních letech podařilo navázat dobré vztahy. O vědce se dnes musí soupeřit. Chtějí prvotřídní zázemí, skvěle vybavené laboratoře. Chtějí být součástí globálních týmů, které pracují na inovačních projektech. Naše firma zaměstnává ve výzkumu přes deset tisíc vědců a inženýrů. Všichni mohou spolupracovat bez ohledu na to, jestli jsou v Číně, nebo v Česku.
HN: Převažují při náboru absolventi?
Zhruba polovina lidí, kteří do centra přichází, je čerstvě vystudovaná. Někteří u nás během posledních let studia byli na stáži. Ty, kteří obzvlášť vynikají, zařadíme do nově vytvořeného dvouletého programu, kde se jim dostane zvláštního školení. Všude, kde působíme, udržujeme těsné vazby s univerzitami − máme tak možnost poznat rychle největší talenty.
Věříme, že z hlediska motivace je pro mladé lidi nesmírně důležité první zaměstnání. Pokud jim v první práci utvoříte podmínky pro úspěch, nakopne je to k ještě lepším výsledkům v další kariéře.
HN: Vaší firmě i konkurenci v posledních letech tržby rostou buď velmi pomalu, či rovnou stagnují. Je to tím, že je vaše výkonnost svázána s celkovou kondicí světové ekonomiky?
Na trzích investičního vybavení, které kupují naši zákazníci, jsme od recese v roce 2008 po celém světě svědky pomalejšího růstu. S tím jsme i počítali. Propad po finanční krizi byl hluboký. Dostat se z recese takového typu trvá typicky kolem deseti let, což je mnohem déle, než by si kdokoli přál.
HN: V poslední době to leckde vypadá nadějněji.
Rozvinuté ekonomiky zahájily agresivní měnovou politiku, s jejíž pomocí se pokoušely o oživení růstu. To ale vedlo k nahromadění velkého dluhu. Mnoho zemí tíží fiskální problémy. Platí to pro Spojené státy, kontinentální Evropu i Japonsko. Dokud nebudou veřejné finance ozdraveny, stěží se vrátíme k předkrizovým růstovým tempům. Takže novým normálem, na který si lidé obtížně zvykají, bude pomalejší růst.
To ovlivňuje trh spotřebního zboží i zboží dlouhodobé spotřeby. Firmy proto prostě nemohou spoléhat na to, že dvouprocentní růst tržeb přetaví do desetiprocentního růstu zisku. Kvůli tomu je třeba přirozenou expanzi firmy podpořit akvizicemi.
HN: Těch jste v posledních letech realizovali několik, zejména v sektoru elektrotechniky, který není tak náchylný na cyklické výkyvy jako třeba automobilky.
Už v roce 2000 jsme oznámili naši investiční strategii a kritéria pro naše akvizice se od té doby v podstatě nezměnila. Řekli jsme, že chceme investovat do tří segmentů: elektrotechniky, hydrauliky a letectví. Náš automobilový byznys je velmi silný, ve výzkumu a vývoji tu máme velký potenciál. V elektrotechnickém segmentu jsme potřebovali získat globální dosah. Proto jsme uskutečnili akvizice německé společnosti Moeller nebo společnosti Powerware a v roce 2012 společnosti Cooper. Poslední zmiňovaná byla zatím největší.
HN: Dá se očekávat nějaká další akvizice?
Když jsme dokončili koupi Cooperu, řekli jsme, že si dáme od akvizic tak tři roky pauzu, jelikož musíme splatit část úvěrů a také kupovanou společnost dobře integrovat. Oba úkoly jsou do velké míry splněné. Ve druhém pololetí začneme s akcionáři hovořit o tom, kam nejlépe investovat naši hotovost. Může to být zpětný odkup akcií, mohou to být akvizice nebo kombinace obojího.
HN: Takže z hlediska hotovosti jste na tom dobře?
Cash flow z provozu nám letos meziročně vzroste o 15 procent. Příští rok bude opět růst. Máme tu příjemnou starost o to, co s penězi udělat.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
HN: Hodně se teď spekuluje, kdy začnou stoupat ceny ropy. Ovlivňuje vás toto téma, když část vašich zákazníků je z těžařského sektoru?
Často se mě lidé ptají, jestli je pro nás výhodná levná, či drahá ropa. Ropné a plynárenské firmy tvoří asi šest procent našich tržeb. Významná část našeho odbytu jde ale do automobilového a leteckého sektoru, které zase z levné ropy profitují. To samé platí o stavebnictví, kterému také z velké části pomáhají levná paliva. To samé platí o domácnostech. Pro světovou ekonomiku jako celek jsou nižší ceny ropy pozitivním jevem.
HN: Při vašem rozsahu jste tedy v podstatě připraveni na jakékoli ceny?
Jako diverzifikovaná firma máme velmi široké spektrum koncových trhů. Podíl každého se pohybuje v jednotkách procent. Jsme diverzifikovaní i geograficky. Ve Spojených státech máme zhruba polovinu tržeb. Zbytek je po celém světě.
To nabízí našim investorům ochranu před nenadálými událostmi na jednotlivých trzích. Obzvlášť v době, kdy se každý den objeví nová krize nebo nový problém. Pokud jste tedy dobře rozkročení, můžete projít výkyvy hospodářského cyklu bez větších šrámů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
