Počátkem září dají sněmovní hospodářský a zemědělský výbor svá doporučení k novele zákona o významné tržní síle. V této souvislosti neuškodí si připomenout jeden důležitý fakt. Zpřísnění regulace se může v podstatné míře dotknout nejenom velkých obchodních řetězců, ale paradoxně i opačné strany: našich dodavatelů.

Obchodníci bezpochyby chtějí spolupracovat s českými potravináři a zemědělci. Svědčí o tom podíl potravin od tuzemských výrobců, který se v regálech velkých řetězců pohybuje mezi 70 a 80 procenty. Navíc podpora exportu českých potravin prostřednictvím řetězců činí ročně 15 až 20 miliard korun.

Novela ale obchodníky nutí, aby se spolupráci s domácími dodavateli raději vyhnuli. Důvodem je nejistota vytvořená zcela nejasným vymezením zakázaných jednání ve spojení s likvidačními, až miliardovými pokutami. Sporům v nejasném právním prostředí, které umožní udělovat vysoké pokuty téměř za cokoliv, budou obchodníci předcházet tím, že při podpisu nákupních smluv začnou namísto českých dodavatelů upřednostňovat ty zahraniční. V žádném případě nejde o plané výhrůžky, které si vymysleli obchodníci, ale riziko vyplývá i ze samotné zprávy o hodnocení dopadů regulace.

Zcela logickým výsledkem zpřísnění regulace bude, že z pultů obchodů ubude české zboží. Přesně tak dopadla snaha o "přitvrzení" na Slovensku a v Maďarsku. Maďarská cesta představuje odchod investorů a odliv investic. I na Slovensku došlo v této souvislosti jednoznačně ke zhoršení vztahů mezi dodavateli a řetězci.

Aktuálně na Česko doléhá problém s přebytkem mléka, a to kvůli zrušení takzvaných mléčných kvót v rámci EU. Řetězce se tak mnohdy dostávají do ostrých střetů s dodavateli, po nichž požadují nižší výkupní ceny. Navíc obchodníci dokážou nahradit tuzemské mléčné výrobky levnějšími ze zahraničí. Než začneme lamentovat nad praktikami řetězců, je třeba si uvědomit, že s obdobnou situací se lze setkat i v jiných zemích. Za příklad může sloužit sousední Německo. Zde se výkupní ceny mléka kvůli nabídce převyšující poptávku propadly za poslední rok a půl zhruba o 30 procent. Profitovat by z nastalé situace měli zákazníci, neboť řetězce přicházejí s nabídkou dlouhodobě zlevněného sortimentu mléčných výrobků.

Velcí dodavatelé budou na základě novely nepochybně zvýhodněni před velkými řetězci, což ale neplatí o dodavatelích středních a malých. Reálně tak hrozí, že velký dodavatel vytlačí toho menšího z trhu. Deset největších řetězců rychloobrátkového zboží drží zhruba 46 procent trhu a tři největší neovládají ani 30 procent. Naopak tři nejsilnější dodavatelé kontrolují u řady produktů často i více než 75 procent trhu. Z toho vyplývá, že dodavatelé mají mezi obchodníky na výběr. Navíc existují takzvané nepostradatelné výrobky, které si obchodníci nemohou dovolit dlouhodobě nenabízet ve svých obchodech.

Novela postihuje nadále pouze obchodníky a opomíjí skutečnost, že i dodavatel může získat významnou tržní sílu. Průzkum společnosti Incoma GfK z roku 2013 ukazuje, že u většiny sortimentních kategorií je tržní pozice neboli koncentrace velkých dodavatelů výrazně silnější než u velkých obchodních řetězců. V celé řadě sortimentních kategorií je tržní síla pouhého jednoho dodavatele větší než tří obchodníků dohromady. Jako příklad lze uvést sortiment tuků, minerálních vod, piv nebo sušenek.