Když se v prosinci 1995 v Praze otvíral Institut Bohuslava Martinů, byl skoro neviditelný. Měl jediného zaměstnance, muzikologa a skladatele Aleše Březinu, a svoji skromnou sbírku nahrávek a partitur Martinů musel vměstnat do pronajaté kanceláře na Smíchově.

Dnešním dnem otevřených dveří institut slaví 20 let, během nichž se vše změnilo. Institut nyní sídlí v budově Nadace Bohuslava Martinů v Kobylisích a zaměstnává devět odborníků spravujících největší světovou sbírku materiálů souvisejících s předním českým skladatelem 20. století. Třikrát ročně institut v angličtině vydává vlastní časopis, má stálý okruh donátorů, v Praze se každoročně podílí na festivalu Dny Bohuslava Martinů a obecně dělá vše pro to, aby šířil skladatelovu slávu.

"Když jsme začínali, ve světě se mluvilo o velké trojici českých skladatelů, tedy o Dvořákovi, Smetanovi a Janáčkovi," říká Aleš Březina. "Teď se hovoří o velké čtyřce".

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se