Z půjček jsem vždycky měla hrůzu. Dnes vedu firmu, která se snaží změnit systém půjčování peněz v Česku. Uznávám, na začátku to byl bláznivý nápad.
Jmenuji se Lucie Tvarůžková a tohle celé byl na začátku docela obyčejný osobní příběh. Dlouhá léta jsem pracovala na vysokých pozicích v médiích. Třeba jako zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin, jejichž skvělou internetovou podobu právě čtete.
Když jste novinář, máte život lehčí – všichni si vás předcházejí, všude máte dveře otevřené, každý s vámi radši chce být zadobře. Došlo mi to až ve chvíli, kdy jsem po patnácti letech novinářem být přestala.
Ta probuzení do reality, která pak následovala, přispěla k vytvoření služby Zonky, kterou dnes vedu. Ta se zabývá něčím, k čemu jsem celý život měla spíš odpor – půjčováním peněz.
Já si šla totiž poprvé v životě půjčit peníze, abych si mohla koupit auto. Klasická půjčková panna, co z televizních reklam nejasně tušila, že úroky se pohybují někde kolem šesti procent.
Netušila jsem, že úrok z reklamy není pro každého, že ho dostane jen malá část zákazníků a že ostatní jsou „odsouzeni“ k úroku, který se dnes pohybuje někde kolem 12 procent.
Ono to totiž logicky ani nedává smysl: banky půjčují peníze lidí, kteří si je k nim vložili na spořicí účet. Na spořicích účtech je dnes úrok kolem jednoho procenta. Na druhé straně vypadnou ty stejné peníze ve formě půjčky za procent dvanáct.
Druhé nepříjemné probuzení z reality bylo, že při stanovování výše úroku vůbec nezáleží na tom, kdo jsem, co dělám a co jsem v životě dokázala. Další nelogičnost – výše úroku by totiž měla odrážet výši rizika, že budete mít problém peníze vrátit. Člověk by si tak nějak sedlácky myslel, že o tom, jestli je spolehlivý a jestli si dokáže na splácení půjčky vydělat, nejvíc vypovídá jeho život, jeho kariéra, jeho úspěchy.
Žijete pestrý život? Banka vám to spočítá
Houby. V bance vás „hodí do stroje“ a daleko víc než na tom, kdo skutečně jste, záleží na tom, jestli máte hypotéky, nebo bydlíte v nájmu (lepší je ta první možnost), jak dlouho pracujete v posledním zaměstnání (nejlépe už od batolete) nebo jak dlouho bydlíte na poslední adrese (raději se vůbec nestěhovat). Takže pokud jako já bydlíte v nájmu na Malé Straně, protože to tam milujete, ale na koupi bytu tam nemáte, pracujete jako OSVČ, protože máte rádi volnost, která je s tím spojená, a formální potvrzení vztahu svatbou pro vás nikdy nebylo důležité, banka vám to pěkně spočítá.
A to jsou důvody proč, i když jsem to nikdy neplánovala a většina mých nejbližších z toho byla v šoku a odhlásila si mě z přátel na Facebooku, vedu firmu, která se zabývá půjčováním peněz. Zonky jsme vymysleli proto, aby:
1. si lidi mohli půjčovat levněji,
2. na tom vydělávali hlavně lidi, jejichž peníze si půjčují, ne jen instituce, která je přeposílá z účtu na účet,
3. úrok se stanovoval podle toho, kdo jste a co umíte.
Služba Zonky, která se zabývá takzvaným peer-to-peer lending (tedy lidé si půjčují mezi sebou bez banky), funguje už šest měsíců. Za tu dobu si přes nás lidé půjčili 25 milionů korun. Půjčili jsme mladému Čechovi, který studuje v Jižní Koreji na tamní nejlepší ekonomické škole a živí se hraním bělochů v korejských filmech. Půjčili jsme seniornímu ajťákovi na to, aby si mohl splnit sen a vybudovat minipivovar. Půjčili jsme rozvedené matce tří dětí, kterou opustil manžel závislý na hraní na automatech, ale zapomněl si s sebou vzít své dluhy.
Zkuste tohle hodit do stroje
.
Chcete o nás a o tom, co děláme, vědět víc?
1. Podívejte se na naše stránky www.zonky.cz.
2. Napište mi na lucie.tvaruzkova@zonky.cz.
3. Zavolejte nám na 800 449 999.
4. Stavte se v naší pražské pobočce na adrese Zonky, Štefánikova 43a, budova D, Praha 5. Jsme tu každý pracovní den od 8 do 18.
PS: Happy end – brácha i sestra jsou zpátky. :-)