Vážená tazatelko,

zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Tato přestávka může být rozdělena, ale aspoň jedna její část, musí činit nejméně 15 min. Uvedené vyplývá z ustanovení § 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, od kterého se lze, v souladu s ustanovením § 4a ve spojení s ustanovením § 363, odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, neboť je považována za dobu odpočinku, nikoliv za pracovní dobu. Zaměstnavatel čas, kdy zaměstnanci čerpá přestávku na jídlo a oddech, určuje.

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Jedná se o pracoviště, které z důvodu technologického či provozního neumožňuje přerušit práci, kde nelze zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky bez přerušení provozu nebo práce. Na takovém pracovišti má zaměstnanec právo na přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Délku přiměřené doby však zákoník práce neurčuje.

Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 16. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 2387/10 „každá směna je samostatnou organizační a časovou jednotkou práce, v jejímž průběhu má každý zaměstnavatel povinnost poskytovat zaměstnanci přestávku, přičemž není rozhodující, o jaký provoz se jedná (přetržitý nebo nepřetržitý). Jestli má zaměstnanec možnost práci přerušit a přestávku čerpat, nezáleží na charakteru provozu, ale na vlastní povaze vykonávané práce.“

V dotazovaném případě se jedná o práci, která nemůže být přerušena pouze občasně – v době čerpání dovolené nebo v případě nemoci kolegyně. Jedná se o mimořádnou situaci, kdy zaměstnanec přestávku čerpat nemůže, ačkoliv ji za normálních okolností má. V takovém případě má zaměstnanec právo na přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby.

Podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce hrozí zaměstnavateli, který by u prací, které nemohou být přerušeny, odečetl z pracovní doby přestávku na jídlo a oddech, pokuta do výše 2 000 000 Kč.