Na počátku března prošel senátem horní zákon, který je nástrojem k prosazování surovinové politiky. Zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení ale sněmovnou přijat nebyl. Stát by však díky novele měl získat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí, obce naopak dostanou nižší procentuální podíl z poplatků než dosud. Poplatky budou fixní po dobu příštích pěti let.
Sněmovnou schválené znění novely horního zákona stvrdil prezident svým podpisem, a v současné chvíli tak nic nebrání tomu, aby tato právní norma vstoupila v platnost od 1. ledna příštího roku.
"Jsem velmi rád, že se podařilo tuto důležitou novelu prosadit a výrazně narostou příjmy státu i obcí. V současnosti už totiž nebyly tyto příjmy odpovídající. Uměl bych si představit i větší zvýšení, ale nalezené řešení, které znamená prakticky zdvojnásobení úhrad z klíčových dobývaných nerostů, je kompromis, nad kterým se podařilo najít shodu," uvedl po schválení zákona ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení