Naše kytary znějí u ohně i na světových pódiích. Ročně jich vyrobíme přes pět tisíc, říkají Furchovi

První kytaru s iniciály Františka Furcha vyrobil její stavitel na malém ponku v prádelně rodinného domu, vedle kotle na vyváření dětských plen a ždímačky, která v chodu putovala po celé místnosti. Od té doby uběhlo 35 let a firma Furch Guitars si vydobyla pozici předního českého výrobce akustických kytar špičkové kvality.

Nástroje vyrábí ve Velkých Němčicích na Břeclavsku za použití nejmodernějších technologií v prostoru bývalé sýpky mlýnského komplexu ze 16. století. Ten si Furchovi v roce 2002 koupili a postupně ho opravují. Bránu mlýna ročně opustí přes pět tisíc kytar, které putují k distributorům rozesetým po celém světě. Na kytaru z jihu Moravy tak brnkají i vzdálení Australané, Japonci, Korejci nebo Američané.

Přitom chybělo málo a dobře "naladěný byznys" mohl skončit hned prvním rozladěním Františka Furcha. Tehdy jedenadvacetiletý zámečník si po vzoru amerického výrobce Ovation postavil první kytaru s laminátovou zadní deskou. Přední rezonanční desku nahradila ta z vyřazeného klavíru. "Při její stavbě jsem byl až příliš nápaditý. Použil jsem kobylku podobnou té, kterou mají elektrické kytary. Strach z toho, že kytara nepůjde naladit, mě přiměl použít i kovové kameny na ladění oktáv. Ukázalo se, že jsem měl velmi naivní představu o tom, že by to mohlo fungovat. Přenos zvuku byl tragický, znělo to jako hra na dráty. V naštvání jsem kytaru odložil a rok na ni nesáhl," líčí Furch.

Zavázal se ale kamarádovi, který mu sehnal pět desítek rezonančních desek, že mu taky jednu kytaru vyrobí. Přítel na splnění slibu trval, a tak Furchovi nezbývalo než se za pracovní ponk vrátit. Díky tomu mohou dnes kytary Furch ladit trampové u ohně, ale i čeští a světoví hudebníci. Zkušenosti s touto značkou má třeba David Koller, Aneta Langerová, Suzanne Vega, Glen Hansard a mnoho dalších.