Skupina Plastic People of the Universe popřela fyzikální zákony. Uplynulý čtvrtek vystoupila ve stejný čas na dvou místech vzdálených asi dvě stě padesát kilometrů − v Brně a Praze. Vysvětlení je nakonec prozaičtější: od čtvrtka jsou na scéně dvě kapely téhož názvu.

V té první, která minulý týden vydala prohlášení, že ona je tou pravou, hraje z "opravdových Plastiků", dnes mužů kolem sedmdesátky, pouze violista Jiří Kabeš, jenž do Plastic People přišel už před šestačtyřiceti roky.

Saxofonista Vratislav Brabenec, který se členem kapely stal dva roky po Kabešovi, a klávesista Josef Janíček, jenž je z trojice ve skupině nejdéle, stojí v čele druhých Plastic People. Ti "debutovali" čtvrtečním brněnským vystoupením. Termíny dalších koncertů zatím domluvené nemají.

Absurdní situace se dá přirovnat snad jen k ponožkám: u nich si také člověk nikdy není jistý tím, která je pravá a která levá. Ať si je oblékneme jakkoliv, vždy na noze sedí.

"Nechci nikoho soudit, ale pro mě jsou víc právoplatní ti Plastic People, kde jsou dva původní členové a autoři textů a hudby, kdežto ve druhé je Jiří Kabeš, který není ani moc autorem," říká Pavel Řehoř, pořadatel čtvrtečního brněnského koncertu.

Proti Kabešovi a spol. nic nemá, ale "těžko říct, jestli bych pozval na koncert i jeho kapelu. Vydala sice prohlášení, ale já jsem z něho vůbec nepochopil, proč by oni měli užívat název Plastic People," dodává.

Prohlášení argumentuje letitým pravidlem Plastic People, kde "vždy platila dohoda, že kapela bude pokračovat i po odchodu některého z členů". A je pravda, že loni na podzim skupinu opustil Brabenec a letos v lednu také Janíček. Ten ale kauzu nevidí tak jednoznačně.

Nejpodstatnější důvod rozchodu podle něho souvisí s loňským listopadovým koncertem Plastic People a Filharmonie Brno, kdy ještě Brabenec, Janíček a Kabeš byli členy jedné kapely. "Koncert byl domluvený dlouho dopředu, jenže Kabeš odmítl hrát," vysvětluje Janíček.

Důvodem Kabešova odmítnutí bylo to, že se u příležitosti symfonického koncertu měli do kapely vrátit baskytaristka Eva Turnová a bubeník Jaroslav Kvasnička. Ti sice už krátce nebyli členy Plastic People, ale měli symfonický repertoár nazkoušený.

"My jsme je vlastně vyhodili," říká Janíček na konto Kabeše a Joea Karafiáta, jenž v Plasticích hraje od roku 1997 a symfonický koncert také bojkotoval a nechodil na zkoušky. Plastic People tedy vystoupili s filharmonií bez Kabeše a Karafiáta.

"Hráli jsme s filharmonií, takže pokračující kapelou jsme my," argumentuje Janíček, ale nad tou lapálií se spíš usmívá, vědom si toho, že symfonické koncerty Plastic People mají naplánovaná pokračování. Jeden se má uskutečnit také v ukrajinském Charkově.

"Ať si hrajou s filharmonií, my jsme spíš underground," vzkazuje na konto druhé kapely Kabeš a dodává: "Pořadatelé mají o nás většinou zájem, nanejvýš se zeptají, co je s těmi dvěma. Tak jim to vysvětlíme."

Za rozkolem tak stojí zkomplikované vztahy. Situace připomíná rozvod manželství. Emoce převažují nad racionální argumentací. Fakta si každá strana vykládá jinak a rozhodnout musí soudce. V případě Plastic People jím budou pořadatelé koncertů a publikum. Ti určí, komu "svěří děti, nebo zda potvrdí střídavou péči".

Ohlasy na čtvrteční koncerty jsou příznivé. Oběma skupinám "to dobře hraje", liší se jen repertoárem. Kabešova sestava uvádí především písně zakladatele Plastic People Milana "Mejly" Hlavsy a kytaristy Karafiáta.

A kapela kolem Brabence a Janíčka podle pořadatele Řehoře "vytáhla spoustu věcí, které se léta nehrály". Ponožková bitva začala.