Skupina velkých světových ekonomik G7 bude usilovat o podporu růstu světové ekonomiky a použije veškeré politické nástroje, aby pomohla zvýšit poptávku a naopak zmírnila překážky na straně nabídky. Lídři G7 to v pátek uvedli v závěru dvoudenního summitu v japonské Ise-Šimě.

Vyjádřili také znepokojení kvůli důsledkům možného odchodu Británie z EU a dali najevo obavy ohledně Severní Koreje, Ruska či námořních sporů, do kterých je zapletena Čína.

"Růst světové ekonomiky zůstává jen mírný a pod svým potenciálem, zatímco riziko slabého růstu přetrvává," uvedli v závěrečném prohlášení představitelé Británie, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Kanady a Spojených států.

Globální růst pak na závěr schůzky označili za naléhavou prioritu.

"Existuje riziko, že světovou ekonomiku zachvátí krize", pokud nebudou přijata adekvátní opatření, uvedl podle agentury Reuters japonský premiér Šinzó Abe.

Ten už ve čtvrtek řekl, že současná situace se v mnohém podobá té z roku 2008, kdy se po krachu investiční banky Lehman Brothers globální ekonomika ocitla v hluboké krizi.

Lídři G7 v dvaatřicetistránkovém prohlášení vyjádřili podporu tomu, aby kurzy měn určovala nabídka a poptávka, a zavázali se, že budou bránit konkurenčnímu znehodnocování svých měn. Zároveň ale varovali před prudkými výkyvy směnných kurzů.

Tato vyjádření představují kompromis mezi postojem Japonska, které avizovalo, že hodlá zasáhnout proti dlouhodobě zpevňující domácí měně, a postojem Spojených států. Ty se naopak všeobecně staví proti intervencím na trzích.

Činitelé se také vyjádřili proti všem formám protekcionismu. Uvedli například, že se budou zabývat nadprodukcí oceli na světových trzích. Čínu, kterou řada zemí obviňuje, že zaplavila trhy levnou ocelí, ale prohlášení G7 výslovně nezmiňuje.

Závěrečné komuniké obsahuje rovněž zmínku o možném odchodu Británie z Evropské unie. Takový krok by podle textu prohlášení mohl představovat "nové vážné riziko pro růst světové ekonomiky". Podle německé kancléřky Angely Merkelové se o případném odchodu Británie z EU, takzvaném brexitu, na summitu oficiálně žádná diskuse nevedla. Zmínka v závěrečném komuniké je podle ní signálem, že mezi vůdci G7 panuje shoda v přání, aby Británie zůstala v EU.

Referendum ohledně setrvání v EU se v Británii bude konat 23. června.

Britský premiér David Cameron prohlásil, že odchod jeho země z osmadvacítky by poškodil ekonomickou budoucnost Británie a zkomplikoval obchodní dohody se zeměmi, jako je Japonsko.

"Nikdy jsem nebyl skrytým stoupencem brexitu," řekl novinářům Cameron, který po dohodě s šéfy vlád a států evropské osmadvacítky na nové podobě vztahů mezi EU a Británii vede kampaň za setrvání země v unii.

Proti Brexitu se vyslovil i francouzský prezident François Hollande. "Z ekonomického hlediska to bude špatná zpráva, jak pro Spojené království, tak i pro svět, nejen pro Evropu," řekl šéf Elysejského paláce novinářům po skončení pátečního jednání G7.

Skupina G7 rovněž označila migrační krizi, které čelí Evropa, za "globální problém, který potřebuje globální odpověď". Také zveřejnila akční plán boje proti terorismu, který by podle ní mohl zaplnit kritické mezery v mezinárodní spolupráci. Rovněž se vyslovila pro prodloužení sankcí uvalených na Rusko po předloňské anexi Krymu. Sankce mohou být podle prohlášení zrušeny až poté, co Rusko splní své závazky z minských dohod o řešení konfliktu na východě Ukrajiny.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Prohlášení dále vyjádřilo "znepokojení nad situací ve Východočínském a Jihočínském moři", kde územní spory v posledních letech vedly ke zvýšenému napětí v regionu.

Konkrétní zmínka o Číně a její expanzi v teritoriálně sporných vodách v prohlášení chybí. Čína v pátek ale podle Reuters uvedla, že je s prohlášením G7 ohledně sporů v Jihočínském moři velmi nespokojená. Záležitost podle ní nemá s G7 ani s jejími členy nic společného.

Skupina také zveřejnila akční plán boje proti terorismu, který by podle ní mohl zaplnit kritické mezery v mezinárodní spolupráci.