Plzeň zúčtovala s kulturou. Akce Evropského hlavního města kultury navštívilo 1,2 milionu lidí

Téměř o třetinu oproti roku 2013 vloni narostl počet lidí, kteří přijeli do Plzně a strávili tam noc. Mohly za to třeba dvanáctimetrové loutky, které se pod vedením španělského divadelního souboru prošly večerním městem, světelný festival nebo možnost prohlédnout si nově otevřené bytové interiéry od významného českého architekta Adolfa Loose. Byly to akce, které Plzeň v roce 2015 připravila pro obyvatele a turisty v rámci projektu Evropské hlavní město kultury.

"Město v souvislosti s projektem navštívilo dle analýzy dat mobilních operátorů 3,4 milionu návštěvníků, celkový počet diváků na akcích pořádaných Plzní 2015 a partnery projektu se za celý rok 2015 vyšplhal na přibližně 1,2 milionu," doplňuje statistiky primátor Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD.

Půl roku od ukončení projektu Evropské hlavní město kultury organizátoři vyhodnotili ekonomické dopady této "kulturní medaile" a představili pozitivní čísla. A to přesto, že během příprav se několikrát měnilo vedení projektu a sešlo například z plánované přestavby bývalého pivovaru Světovar na kulturní fabriku. Ta měla být pro Evropské hlavní město kultury zásadní.

Podle náměstka primátora Martina Baxy z ODS se jednu dobu uvažovalo také o vrácení titulu, který Evropská unie uděluje městům vždy na rok.

Nakonec ale projekt vloni z Plzně udělal jedno z nejnavštěvovanějších krajských měst. Lidé tu v souvislosti s Evropským hlavním městem kultury utratili přes půl miliardy korun. "Z toho zhruba polovinu utratili Plzeňané, asi třetinu návštěvníci z ostatních českých měst a zbytek návštěvníci ze zahraničí," vypočítává Jiří Suchánek, ředitel organizace Plzeň 2015, která kulturní program pro město připravovala.

Na zhodnocení projektu do Plzně koncem minulého týdne přijel také evropský komisař pro kulturu Tibor Navracsics. Podle něj byla Plzeň jednoznačně úspěšným Evropským hlavním městem kultury. "Plzeň byla a je průmyslovým centrem střední Evropy, základní myšlenka teď byla transformovat ho také v centrum kultury. A to se povedlo − hezkým příkladem je třeba Depo2015," prohlásil Navracsics v narážce na bývalou vozovnu plzeňských dopravních podniků, která byla díky Evropskému hlavnímu městu kultury přestavěna.

Vedle nové budovy plzeňského divadla představuje jeden z hmotných výsledků, který Plzni zůstává i po ukončení evropského projektu.

"Depo je nový model kulturní instituce pro 21. století, kombinuje se tu byznys, kultura, lidé sem chodí pracovat. Zároveň to je ale živý dům, kam se chodí na mítinky, výstavy, chodí sem školy," přibližuje dnešní fungování depa programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko.

Podle něj si ale město z projektu do budoucnosti neodnáší jen peníze a zvýšený turistický ruch. "Tady bývali lidé pasivní, Plzeň je potřebovala vyhnat do ulic a zapojit je do debat a kritiky. Teď se to začíná měnit," tvrdí Sulženko, podle kterého je mezi občany oblíbený třeba Evropský den sousedů. Ten se koná jednou ročně a obyvatelé Plzně se během něj setkávají na komentovaných procházkách a při společných večeřích.

Titul Evropského hlavního města kultury uděluje Evropská unie od roku 1985 jednomu či více evropským městům, která pak mají po celý rok představovat svůj kulturní život světu. Efekt akce by však neměl končit posledním dnem kandidátského roku města, ale spíš nastartovat kulturní vývoj do dalších let.

Podle Ulricha Fuchse z úřadu Evropské komise by se město mělo snažit pokračovat v nastavené aktivitě a účastnit se dalších projektů, jako je například Evropské hlavní město sportu, protože jinak pozitivní dopady titulu během několika let zmizí.

V tomto ohledu by příkladem Plzni mohl jít třeba rakouský Linec, Evropské hlavní město kultury v roce 2009. Linec po skončení projektu věnoval každý rok určitému tématu, na jehož rozvoj se pak zaměřil. V současnosti se tam podle Fuchse dokonce diskutuje o tom, zda by Linec v roce 2024 neměl zabojovat o titul Evropského hlavního města kultury znovu.