Písková trápeníčka Andreje Babiše

Byly to strašlivě frustrující zážitky. Stavíte si na písku bábovky a hrady, a pak přijde rozjívený zlý kluk, který si chvíli stavěl s vámi a pak vedle vás, a celou tu nádheru rozdupe. Toho křiku, těch slz. A spílání a nadávání, slibování pomsty, obviňování.

Podobně "pískově" znějí dnes stesky Andreje Babiše, který ve vládě prohrál souboj s ČSSD o reformu policie a ne a ne to překousnout. Místo slibu, že v politice postaví mnohem lepší stavby a všem násilníkům ukáže, pláče jak malé dítě. A už vůbec si nepřipouští, že k této trapné prohře přispěl sám, když nedokázal využít všech politických prostředků k tomu, aby v tomto pro Babiše zřejmě "zásadním souboji o podobu české demokracie" alespoň remizoval, když ho už úplně nevyhrál.