Proč si Cameron vesele pobrukuje

David Cameron vyšel včera před sídlo své vlády v londýnské ulici Downing Street 10. Oznámil, že ještě odřídí poslední schůzi kabinetu a nazítří pak zavítá do parlamentu odpovídat na dotazy poslanců. Načež večer − tedy dnes ve středu − prý už bude země mít podle jeho slov novou premiérku. Tím svou řeč skončil, otočil se, a jak kráčel zpět ke dveřím se zapnutým mikrofonem na klopě svého saka, začal si pobrukovat nějakou melodii. Britská média se včera celý den bavila otázkou, co to bylo za veselou píseň. Jestli třeba nápěv z kresleného seriálu o medvídkovi Pú, nebo něco svižnějšího. Těžko říct.

Ale jedna věc zřejmá byla. David Cameron zjevně nenese svůj odchod z premiérského křesla až tak těžce. Prohrál boj o setrvání v EU, leč se vztyčenou hlavou. Země nedbala na jeho různá varování a přesvědčování a rozhodla se pro brexit − takže jemu nezbývá než to vzít taky za exit, ten svůj. Ale vzhledem k tomu, že nástupkyně v čele strany i vlády Theresa Mayová pořád dokola opakuje, že bude i po vystoupení z EU pokračovat v Cameronově reformní agendě, je si tento muž asi oprávněně jist, že ho historici budou spíše chválit.