Mezinárodní měnový fond (MMF) nebyl připraven na dluhovou krizi v Evropě. Nebyl ani schopen požadovat, aby součástí mezinárodní finanční pomoci pro Řecko z roku 2010 bylo zmírnění dluhové zátěže Řecka, i když právě to mělo podle řady jeho zaměstnanců zásadní význam pro úspěch celého programu. Uvedl to ve čtvrtek nezávislý auditor, který hodnotí činnost fondu. Rozhodování MMF tehdy provázely nedostatky, které vyvolaly podezření o jeho zaujatosti, stojí v hodnotící zprávě.
Finanční krize z roku 2008 měla za následek enormní zadlužení evropských států a horší kondici tamních bank. MMF se spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) podílel mimo jiné na programech mezinárodní úvěrové pomoci pro Řecko, Irsko a Portugalsko. Právě na ty se auditoři ve své zprávě zaměřili. Fond se později zapojil i do druhé pomoci pro Řecko a programu pro Kypr. V případě Španělska, kde se dostaly do potíží tamní banky, fungoval jako poradce.
MMF mění kvůli jüanu kalkulaci měnové jednotky SDR, čínská měna má být od října rezervní - čtěte ZDE
Zatímco Portugalsko a Irsko již zmíněné programy ukončily, Řecko dál zápolí s vysokým zadlužením, slabou ekonomickou aktivitou a čerpá třetí mezinárodní program úvěrové pomoci. Na něm se už MMF nepodílí a vybízí přitom věřitele Řecka ke snížení dluhové zátěž. Po zahájení prvního záchranného programu z roku 2010 ale podle nezávislého auditora prosazoval restrukturalizaci řeckého dluhu tváří v tvář nesouhlasu ze strany komise a ECB jenom "pomalu".
"Aniž bychom posuzovali zásluhu konečného rozhodnutí, nedostatky v rozhodovacím procesu vytvořily dojem, že MMF nakládal s Evropou rozdílně," uvedl Nezávislý hodnotící úřad (IEO), z jehož zprávy citovala agentura AFP.
Jádrem programu pro Řecko byly fiskální úpravy a strukturální reformy, po jejichž splnění Řecko dostávalo od mezinárodních věřitelů potřebné úvěry.
Zásadní však je, že kromě tohoto programu chyběl jakýkoli pokus formulovat "přesvědčivý způsob", jak dluh Řecka dostat na udržitelnou úroveň, poznamenal rovněž úřad k šest let starému postupu měnového fondu.
Šéfka MMF Christine Lagardeová v reakci na zprávu uvedla, že role měnového fondu v krizi v eurozóně byla "úspěchem, avšak nikoli bez výhrad". Odmítla ovšem podezření, že fond byl ve svém rozhodování citlivý na politické tlaky.
Auditoři fondu doporučili, aby v budoucnu "minimalizoval prostor pro politickou intervenci". Lagardeová ale podle agentury AP uvedla, že "premisu tohoto doporučení" nepřijímá a nutnost vytvořit nová opatření tudíž nepozoruje.
Mezinárodní záchranné programy se časem ukázaly jako kontroverzní. Kritici poukazovali na to, že úsporná opatření, která měla zmírnit další zadlužování vlád, byla nadměrná a způsobila obrovské ekonomické a sociální škody, napsal server BBC.
Audit úřadu IEO obsahuje i další výtky. Míní například, že prognózy hospodářského růstu Řecka a Portugalska od MMF byly příliš optimistické. Realističtější hodnocení by prý zemím umožnilo lépe se připravit a možná i přesvědčit eurozónu, aby byla ve své finanční pomoci štědřejší.
