Pepperštejnova výstava má glanc, při vstupu ukazuje sci-fi obrazy, při odchodu řecké báje

V Česku se málokdy objeví výstava, o které lze říct, že je opravdu důležitá. O nynějším představení malby ruského umělce Pavla Pepperštejna, kterou v ostravském Platu kurátorsky připravil rusista Tomáš Glanc, lze ovšem suverénně mluvit jako o senzaci sezony.

Pepperštejn, který se narodil v roce 1966 v Moskvě, je jednou z největších současných ruských uměleckých hvězd. Má pevnou pozici na Západě a nepominutelnou českou vazbu. Je synem ruského malíře Viktora Pivovarova, neméně internacionálního umělce, který několik desetiletí žije v Praze.

Pepperštejn díky tomu v letech 1985 až 1987 studoval na pražské Akademii výtvarných umění a zejména na přelomu 80. a 90. let měl významný vliv na zdejší vizuální scénu. Zdá se tedy neuvěřitelné, že ostravská expozice je malířovou první samostatnou výstavou v Česku.

Pepperštejnova výstava má glanc

Další 2
fotografie

V hlavním výstavním prostoru sálu Gong v Dolních Vítkovicích jsou vystaveny dva Pepperštejnovy obrazové cykly. První pochází z roku 2010 a jmenuje se Suprematické studie řeckých mýtů − je to odkaz na směr, který počátkem 20. století pracoval s geometrickou abstrakcí. Druhý vystavený soubor, z let 2014 a 2015, zase tematizuje vize vzdálené budoucnosti. Pepperštejnova obrazová sci-fi je ukotvena stejně tak v budoucnosti jako v minulosti.

Architekt výstavy Jan Šerých postavil oba obrazové soubory proti sobě na panelech uspořádaných do minimalistické geometrické dispozice. Při vstupu na výstavu vidíme sci-fi obrazy, při odchodu zase řecké báje. Divák se tedy může rozhodnout, zda jednotlivé cykly bude vnímat v celku, nebo si je při prohlížení namixuje. Obrazová řeč je v obou sériích podobná.

Na malbách se objevují suprematistické geometrické útvary čtverce, trojúhelníku či kruhu s fragmenty postav, krajiny, předmětů a také, jak se na ruskou školu sluší a patří, s nápisy v azbuce i v angličtině. Syn Pepperštejn nejen nepopírá otce Pivovarova, ale přitakává také odkazu ruské revoluční avantgardy. Pepperštejn dokonale zvládá práci s plochou obrazu, kresbou a barvou. Před divákem rozvíjí nekonečné zákruty fantazie.

Obrazy působí lehce a svěže. Jsou srozumitelné i méně poučenému divákovi a otevírají nedozírné pole interpretací, odkazů a inspirací, čehož se s velkou chutí chopil v textu skvěle vypraveného katalogu kurátor Glanc. Ačkoliv, nebo právě proto, že není uměnovědec, je jeho text exemplární ukázkou, jak lze poutavě a zasvěceně psát o současném umění.

Pepperštejn je velmi činný tvůrce. Vedle maleb, kreseb, objektů a instalací se věnuje také videu, klipu, užitému umění, má rozpracovaný film a je úspěšným spisovatelem − z jeho literárního díla v češtině vyšly povídky Svastika a Pentagon či detektivní román s mystickými prvky Pražská noc.

Ostravské Plato výstavou Pepperštejnovy malby dokazuje, že by mohlo být důležitou, intelektuálně zdatnou institucí, konkurující občasné rigiditě pražského centra.