Michal Ambrož pokřtí svoji první sólovou desku, z nemocnic zpátky na pódia ho vytáhl David Koller

Není to tak krvavé, jako když si Vinnetou s Old Shatterhandem naříznutím zápěstí potvrdili své přátelství. Ale symbolicky to je stejné. Hudebníci Michal Ambrož a David Koller otiskli snímky kardiogramů svých srdcí na obal a do bukletu nového alba Srdeční příběh.

První Ambrožovu sólovou desku, která bude v úterý pokřtěna na koncertu v pražském Paláci Akropolis, Koller produkoval, ale jeho úloha tu přerostla běžné ponětí o producentské praxi. Také proto jsou na obalu nahrávky stejným písmem napsána jména Ambrož i Koller. Srdeční příběh je jako nůž, jímž se Michal Ambrož − zakladatel kapel Jasná páka, Hudba Praha a Divoký srdce − prořezává s novým Kollerovým zvukem do dalšího života.

Koller na desku podle svého vkusu vybral písně z repertoáru všech tří Ambrožových kapel a pozval sedmnáct hudebníků, kteří skladby nahráli ve třech různých sestavách.

"Držel jsem se pravidla, že producent má vždy pravdu," říká Ambrož. Pokud měli na některé věci různý názor, platil prý ten Kollerův. "Považuji Srdeční příběh za svou nejlepší desku," konstatuje zpěvák.

Proměněný zvuk Ambrožových starých i novějších písní je pro něho ale vlastně déjà vu. Něco podobného se stalo mezi lety 1983 a 1984, kdy komunisté zakázali Jasnou páku. Ambrož pak postavil kapelu Hudba Praha, které tehdejší fanoušci začali vyčítat, že opustila původní drsný zvuk v duchu Rolling Stones a zamířila k popu. Zpětně vzato se ale nic tak radikálního nepřihodilo, to jen doba byla citlivější.

V nynějším projektu dvaašedesátiletý Ambrož kvůli chronickému revmatismu odložil kytaru a už jen zpívá. Pouze v Jasné páce, v níž Koller před pětatřiceti lety bubnoval a do které se před časem vrátil, Ambrož nástroj neopustil − ovšem tam, jak říká, se kytary teď "jen drží", a Jasná páka beztak vystupuje spíš sporadicky.

Michal Ambrož hru na kytaru kdysi vystudoval na pražské Státní konzervatoři. Ke smíření s tím, že už si na ni nikdy pořádně nezahraje, prý přispěla radost z toho, že vůbec přežil.

Před několika lety mu lékaři diagnostikovali rakovinu plic, kterou se operací podařilo vyléčit. Když se pak loni po fatální střevní příhodě, z níž se dostával půl roku, necítil na to, aby týden co týden jezdil na koncerty s Hudbou Praha, celá kapela ho opustila a založila nový projekt Hudba Praha Band. Má to sice stejnou logiku, jako kdyby od Micka Jaggera odešel zbytek Rolling Stones a ponechal si název, ovšem pro Ambrože se svět nezastavil.

"Trochu mě to zaskočilo, ale nakonec mi spadl kámen ze srdce, protože jsem měl pořád pocit, že tu kapelu musím táhnout někam dál," říká Ambrož, kterého už prý nebavilo věčné omílání starých písní postaru. A byť nová deska Srdeční příběh "také čerpá ze zásob", a jsou na ní dokonce dávné hity jako Brejle, Sladce spi či Degenerace, pod Kollerovým dohledem působí jako znovuzrozené.

Možná se do nich promítly Ambrožovy těžké chvíle, které s ním David Koller sdílel. Pro frontmana populární kapely Lucie to evidentně byla "jasná páka", jak se v osmdesátých letech slangově říkalo − prostě samozřejmost.

"Už dřív jsme si byli hodně blízko, ale tady to bylo až dojemné, protože mě vytahoval z pomyslné truhly," líčí Ambrož, jak za ním Koller chodil do nemocnice a plánoval mu budoucnost. "Říkal mi, že ještě uděláme nějakou muziku."

Když se Ambrož po léčení vrátil domů, Koller ho pozval jako hosta na své turné, aby se jeho dávný spoluhráč aklimatizoval v hudebním prostředí. "Tehdy jsem neměl na to, abych hrál hodinu a půl, ale tři písničky s Davidem jsem zvládl," vzpomíná Ambrož. Pak se vrátí k nové desce Srdeční příběh a dodá: "To je samozřejmě také příběh nás dvou."