Lex Babiš: Anomálie politického trhu

Nejlepší regulace politického prostředí je autoregulace. To, když je společnost tak morálně a vlivově silná, že se aktéři politické hry automaticky snaží obecným měřítkům vyjít vstříc. V Česku se zdálo, že to funguje u korupce. V prvních deseti letech 21. století byla společnost tak přecitlivělá, že každá kauza zavánějící ziskem výhod pro politika byla políčkem voličům, kteří se u voleb podle toho odvděčili.

To se změnilo až s příchodem Andreje Babiše, který jako člen vlády sice formálně předal řízení svých firem, fakticky je ale jako majitel dál ovládá a řídí. Během působení ve vládě Babišovy firmy získaly miliardy dotací, vicepremiér pomohl ke změně regulací, jež se dotýkají i jeho impéria; jeho mediální podniky se navíc často účastní veřejné debaty tak jednostranně, že to u lidí citlivých na přirozené konkurenční poměry na trhu vyvolává důvodné podezření, že na trhu politickém není vše v pořádku.