Loni v lednu se čtyřiadvacetiletý francouzský radikál Bilal Taghi pokusil přidat k Islámskému státu. To se mu ale nepovedlo. Zadržela ho turecká policie a vrátila zpět do vlasti. Taghi byl odsouzen a skončil ve vězení Osny poblíž Paříže. Ve věznici, kde probíhá experiment, který má džihádisty zbavit jejich radikálních idejí.

Zde nečekaně napadl dva strážce. K brutálnímu útoku použil ostrou kovovou tyč, kterou vyrobil z okenní mříže. Ani ne po dvou týdnech se ve stejném vězení podařilo dozorcům předejít dalšímu útoku. U čtveřice odsouzených džihádistů našli dvě další tyče, stejné jako u Bilala. "Ukazuje to, že první útok nebyl jen izolovaným činem. Připravili ho vězni ve speciální části věznice," uvedl jeden z dozorců pro list Le Figaro.

Právě žalář Osny patří mezi několik věznic, kde probíhá ostře sledovaný experiment deradikalizace trestanců. V pěti vybraných věznicích vláda nechala vytvořit oddělené části, kde shromažďuje pouze islámské radikály, jako byli Bilal i čtyři zmínění džihádisté.

68 tisíc

vězňů si odpykává tresty ve věznicích ve Francii. Z toho asi 1400 jsou islámští radikálové.

Do této části se ale dostanou jen někteří trestanci − jsou sice nebezpeční, přesto u nich panuje naděje, že se dá jejich radikalizace "vyléčit".

Věnují se jim například psychologové, kteří s nimi probírají jejich minulost a aktuální problémy, nebo také sociologové či historici. S nimi se mohou bavit o dějinách nebo o vztazích mezi islámem a křesťanským světem.

Tím ale program nekončí. Odsouzení mají možnost navštěvovat různé workshopy nebo se účastnit debat o náboženství a politice, mohou se doučovat i sportovat. V takovém režimu mají vězni strávit půl roku. Poté se přesunou do "běžné" části, kde ale budou pod intenzivnějším dohledem.

Tento experiment má ale mnoho kritiků. Ti se domnívají, že seskupování islamistů v jedné části vězení může vést naopak k jejich ještě větší radikalizaci. Obávají se, že od extrémních spoluvězňů mohou převzít ještě nebezpečnější postoje. A to podle nich dokazuje i případ Bilala Taghiho z věznice v Osny.

"Deradikalizace je dobrý nápad, ale to, k čemu dochází ve francouzských věznicích, s tím nemá nic společného," domnívá se Philippe Campagne, šéf odborů SNP-FO, které sdružují dozorce. Ten je spíše pro izolaci radikálů a věznice označuje za "opravdové sudy střelného prachu". Odhaduje se, že z celkového počtu 68 tisíc vězňů jich podlehlo radikalismu zhruba 1400.

Vláda slibuje, že ještě posílí bezpečnostní opatření ve věznicích. A to tak, aby zabránila komunikaci mezi radikály a mezi "běžnými" vězni. Ani to podle kritiků nestačí. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který se chce vrátit do Elysejského paláce, usiluje o vznik speciálních detenčních center, kam by radikálové mířili. Ta už ale média označila za "francouzská Guantánama".

Související