Českému kytarovému duu Tomáš Palucha to na nové desce dobře zvoní

V oceňovaném filmu Paříž, Texas, který roku 1984 natočil režisér Wim Wenders, představovalo ticho hlubokou propast, jež se po dlouhém odloučení rozpínala mezi bratry Waltem a Travisem.

Zdálo se, že po čtyřech letech, kdy na něj rodina téměř zapomněla, Travis oněměl. Ticho na cestách po silnicích protínajících Mohavskou poušť ve filmu vyplňovala podmanivá elektroakustická kytara Rye Coodera.

Hudba českého dua Tomáš Palucha, které stejně jako Cooder čerpá z amerických tradic, by známého kytaristu klidně mohla zastoupit. Takto sugestivní je i nové album nazvané Guru, kde se k dokonalé souhře kytaristů Jana Tomáše a Libora Paluchy přidává bubeník Zdeněk Jurčík ze skupiny Priessnitz a hlasy i nástroje spřátelených hudebníků.

Kouzlo hudby dvojice Tomáš Palucha, která má také zkušenosti s živým doprovodem němých snímků na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, spočívá v charakteristicky zvonivých tónech elektrických kytar značky Fender i atmosférických repetitivních riffech.

Málokdo by na první poslech tipoval, že hudebníci, kteří jdou ve stopách velkých českých kytaristů typu Luboše Andršta, mají kořeny v hlasité hardcore-punkové scéně.

Libor Palucha zároveň hraje melodický punk rock se čtveřicí Kovadlina nebo dravý hardcore s Repelentem SS. Jan Tomáš po světě jezdil se skupinou Thema 11, která místo syrového řevu a rychlého řezání do kytar pozvolna budovala atmosféru.

Ze stejného zázemí pocházejí i hudebníci, kteří hostují na nové desce Guru − Aran Epochal, stojící za tuzemským vydavatelstvím Silver Rocket, popař Pavel Kabelík ze skupiny Prodavač nebo americký hudebník John Schmersal, doprovázející projekt Caribou na hlavních pódiích evropských festivalů.

"Nevzpomínám si, kdo jsi, protože se nemohu vázat na to, kdo jsi." Když Schmersal v písni Selective Amnesia něžným hlasem opakuje tato slova, je člověku úzko.

Každý akord a gradující pípání syntezátorů načrtává niterné schéma rozkladu mezilidského vztahu. Stejně jako když si postava Travise ve filmu Paříž, Texas telefonuje se svou ztracenou ženou a matkou svého syna − přitom je dělí neprůhledné sklo kabinky v erotickém podniku, kde žena pracuje.

Je to vůbec poprvé, kdy na nahrávce Tomáše Paluchy zní zpěv − dřívější desky Špinavá hra nebo Kámen mudrců byly čistě instrumentální a bylo třeba se jimi proposlouchat.

Album Guru je otevřenější, díky zpěvu se k němu snáze hledá cesta a bohaté hudební nápady s množstvím drobných zvukových detailů nedávají zapadnout ani skladbám, které jsou beze slov.

Nahrávka Guru se pro příznivce nezávislé scény stane "kultovkou" jako desky Srdce v kusech zvuku od kapely Gnu nebo eponymní debut skupiny Lvmen. Pro ostatní posluchače by byla neuvěřitelná škoda, kdyby se k desce Guru nedostali.