Blíží se tři roky od rozhodnutí bankovní rady České národní banky uvolnit měnovou politiku oslabením kurzu o 4,7 procenta. Mezitím jsme získali zkušenosti s důsledky různých makroekonomických politik v období, které vejde do dějin jako Velká recese. Proto víme, že krok ČNB byl na podzim roku 2013 potřebný, a byl dokonce potřebnější, než jsme se tehdy domnívali.
Snad nejsrozumitelněji lze zachytit to, co se u nás po listopadu 2013 stalo, srovnáním s vývojem ekonomik pěti nejdůležitějších obchodních partnerů − Francie, Itálie, Německa, Polska, Slovenska −, tedy s naším "nejbližším" ekonomickým okolím. V době, kdy jsme přistoupili k oslabení kurzu, jsme byli z hlediska růstu před Itálií předposlední. Prudký propad domácí poptávky signalizovala nejnižší inflace. Dnes se hodnotami růstu můžeme srovnávat s nejlépe prosperujícími ekonomikami této skupiny. To samé platí i pro inflaci. Poptávková situace u nás se tedy vůči našemu okolí zlepšila.
» Češi mají rekordní úspory v eurech. Navzdory brzkému konci intervencí čekají banky další nárůst
» Zájem exportérů o zajištění kurzu roste
» Švýcarský frank zůstává po otřesu pod tlakem. Kurz drží pomocí záporných sazeb
Komentáře
» Proti intervencím: Strach z deflace a lobotomie
» Proti intervencím: S dobrými úmysly přímo do pekel
» Pro intervence: Daly víc, než jsme čekali
» Pro intervence: Obtížný exit s dobrým koncem?
» Nejde přemýšlet jen v ekonomických pojmech. Přijetí eura nás může udržet na Západě
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
