Žijeme v blahobytu, se kterým se moc nedokážeme srovnat, tvrdí architekt David Vávra

Dokážete se zamilovávat do domů?

Do všeho. Do domů, měst, květin, pohoří, řek, lidí. Všechno, co mě obklopuje a utváří můj život, tak do toho se zamilovávám.

Mění se v tomhle nějak váš vkus?

Chtěl bych odpovědět, že ne, ale pravda je, že se proměnil. V mládí jsme v době normalizační šedi a panelákové průmyslové výroby milovali postmodernismus. To byl styl, který nám přišel velice zajímavý, protože v sobě spojoval různá tvarosloví, jež pro nás byla velice inspirativní. Po pár letech jsme ale zjistili, že to je cesta, která je formální a slepá tím, že si nedává žádné hranice. Nejhorší totiž je, když něco nemá hranice a omezení. A postmodernismus si omezení nedal, takže mohl jakoby splácat všechno dohromady. Výsledkem pak bylo spíš takové prázdné gesto.