Zavedení takzvané sektorové daně by se podle plánu premiéra Bohuslava Sobotky mohlo stát zbraní proti odlivu kapitálu do zahraničí. Logika je jasná: co se firmám vezme na daních, to nemohou poslat na dividendách "domů". Až na to, že zavádět kvůli tomu jakoukoliv další daň je nejen špatné, ale dokonce kontraproduktivní. A to jak pro zvýšení daní, tak i pro domácí či mezinárodní image samotného politika.
Sektorová daň sama o sobě není nic, co by bylo nutné kritizovat. Daňová politika je suverénním rozhodnutím jednotlivých zemí Evropské unie a jako taková by měla být respektována. Problém je, že se dotýká nadnárodních korporací, které ve chvíli, kdy se jich nějaká nová, třeba sektorová daň dotkne, mají výraznou podporu svých domovských států i světových institucí. Takže např. zavedení sektorové daně v Maďarsku nakonec kritizoval i Mezinárodní měnový fond.
V tu chvíli je pak skoro jedno, že například celkové zdanění firem je v mnoha kritizovaných zemích východu − tedy i v Maďarsku či na Slovensku − pořád nižší než obyčejné systémové zdanění v bohatých západních zemích typu Německa či právě Francie. Sektorovou daň navíc zavedly i standardní "daňové demokracie" Francie, Španělsko a Rakousko.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
