Třicátník Jan Straka strávil čtyři roky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech, kde studoval politické vědy. Jak sám říká, na Harvardu, vysněné univerzitě studentů z celého světa, je ze všeho nejtěžší zvládnout volnost a rozmanitost předmětů, které škola nabízí. "Americké školy tvrdí: Pro nás není důležité napěchovat do vás množství znalostí, ale chceme vás naučit dovednosti a zaujmout postoj k věci," říká.

Nejlepší vysoké školy

Hospodářské noviny připravily hodnocení 21 českých veřejných vysokých škol a 130 fakult. Žebříček pomůže studentům rozhodnout se, kam jít studovat.

Dále si přečtěte, že firmy platí svým studentům za diplomové práce. Placenou praxi tak lze získat již během studia.

Jak vás napadlo podat si přihlášku na Harvard?

Předtím jsem strávil v Americe rok na střední škole, což mě zásadně ovlivnilo i při výběru vysoké. Díky Nadaci Open Society Fund jsem se dostal na rok na střední školu do státu Tennessee. Byla to neuvěřitelně přínosná zkušenost. Studoval jsem na velmi dobré soukromé škole, která měla velké množství peněz, takže si mohla dovolit malé třídy a podporovat žáky. Když jsem se vrátil do Prahy, říkal jsem si, že bych chtěl studia v USA zažít ještě víc.

Na té škole se vám tedy líbilo, že měla malé třídy. Znamená to, že se mohou učitelé třeba více věnovat studentům?

Bylo to více věcí dohromady. Celkově v Americe, jak na středních, tak na vysokých školách, nemají tolik předmětů jako u nás. Na střední jsme měli asi jen pět nebo šest předmětů, tady v Čechách jich středoškoláci běžně mívají klidně třináct i čtrnáct. Mohl jsem si navíc předměty vybrat, je tam v tomto smyslu daleko větší volnost. Tím, že jsem tam byl jen na rok, dostal jsem i něco povinného. Měl jsem dělat americkou historii a literaturu, což mě ale stejně bavilo. A ostatní předměty jsem si mohl zvolit podle sebe a měnit si je během roku nebo přestoupit do vyšší úrovně matematiky či dějepisu. Cítil jsem celkově velkou míru svobody, jakou jsem v Česku na gymnáziu nezažíval. A rozhodně jsme měli bližší vztah s učiteli, což bylo hodně dané tím, že nás ve třídách bylo jen dvanáct až patnáct.

Jak pohovor s uchazečem na Harvard vypadá?

Pohovory jsou jen jedna součást, která pouze doplní obrázek o člověku. Není to úplně zásadní část přijímací fáze, která by rozhodovala o přijetí nebo nepřijetí.

Co se financování studia týká, dostal jste od Harvardu nějaké stipendium?

Harvard je fajn v tom, že jelikož má hodně peněz, může si dovolit podporovat studenty, o které má zájem. Dá vám tolik peněz, kolik budete potřebovat. V praxi to znamená, že pokud vaši rodiče dohromady vydělávají pod 65 tisíc dolarů ročně (asi 1,7 milionu korun, pozn. red.), škola zaplatí všechny vaše náklady. A když posuzují přihlášku, neberou v potaz, jestli peníze potřebujete, nebo ne. Jsou školy, které řeknou: my stipendium nabízíme, ale že potřebujete peníze, budeme brát v potaz. A může to uchazeče v přijímacím řízení znevýhodnit. Harvard se ale na tenhle aspekt vůbec nedívá a máte úplně stejné podmínky jako platící studenti. Já osobně jsem dostal kompletní stipendium, škola mi zaplatila jak školné, tak ubytování v kampusu a stravu.

Harvardova univerzita

◼ Sídlí ve městě Cambridge ve státě Massachusetts, USA.
◼ Byla založena roku 1636 a je nejstarší univerzitou na území USA.
◼ Harvard se umisťuje na předních místech žebříčků nejlepších univerzit světa. Studuje zde přes 20 tisíc studentů, rok studia (včetně ubytování na kampusu) stojí 63 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,6 milionu korun. Ročně je přijato jen sedm procent všech žadatelů.

Takže po střední škole jste si řekl, že v Tennessee to bylo dobré, a rozhodl jste se, že chcete v USA studovat i vysokou?

Řekl jsem si to, ještě než jsem odmaturoval v Praze na gymnáziu. Přihlášky na americké vysoké školy se podávají mnohem dříve než v Evropě. Kdo by od podzimu 2018 nastupoval na vysokou školu v Americe, měl by se připravovat a dávat dohromady přihlášku už touhle dobou.

Jak se vlastně podává přihláška na Harvard?

Je docela komplikovaná, není to jako přihláška tady v Česku. Jde o celé přijímací řízení, jehož součástí je, že musíte projít standardizovanými americkými testy, posíláte na univerzitu všechny své studijní výsledky za celou střední školu, seznam mimoškolních aktivit, doporučení učitelů ze střední školy a eseje. Samozřejmě vše v angličtině. Součástí je i přijímací pohovor přes telefon nebo Skype. Pohovor můžete vést s někým z přijímací kanceláře, ale klidně i s absolventem školy. Když se hlásí někdo z Česka na Harvard, občas s ním dělám pohovor já.

Pomohlo vám nějak to, že jste již předtím rok studoval na americké střední škole?

Hodně. Už na střední zaměstnávala škola na plný úvazek dva lidi, jejichž úkolem bylo věnovat se studentům s přípravou na vysokou školu. Právě proto, že přijímací řízení je hodně složité, že se musí sepsat a dát dohromady spousta podkladů. Součástí toho bylo, že jsme v jarním semestru měli cyklus seminářů o tom, jak se hlásit na americkou vysokou školu. Takové kurzy už v Česku dělají i některé mezinárodní školy, protože člověk, který o podávání přihlášky vůbec nic neví, to má dost složité. S některými věcmi pro přijímačky mi pomáhali i Češi, kteří už v tu dobu v Americe na vysoké škole studovali.

Proč jste si vybral právě Harvard?

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se