Tipy na audioknihy: Hrabalovo výročí, krása Nabokovova jazyka a předloha oscarového filmu

Milované mamince ze zahrady dětství
Bohumil Hrabal: Postřižiny
2016, Kristián / S Pro Alfa CZ / LH Promotion, čte Tereza Bebarová, 266 minut, 399 korun

Zvukové nastudování prvního svazku Hrabalovy trilogie z Nymburka, "kde se zastavil čas" a občané by se rádi pohnuli kupředu rituálním odstřižením od c. k. rakouské zvetšelosti, stojí na sametové komice Terezy Bebarové. Herečka si poradila nejen s větami vychrlenými leckdy přes celé stránky. Její rejstřík vyhovuje i odstínům živelnosti, díky níž maminka Maryška coby vypravěčka, nevlastní otec Francin a užvaněný strýc Jožin protkávají chagallovsky laskavé pábení s upocenostmi českého maloměsta. Na pivovarském komíně, při koupeli ve spilce i při hltání řízků dostává dvanáct obrazů z pivovarské zahrady útlého dětství autora až oltářně zářivé barvy mladičké moderny, zatím na hony vzdálené spěchu. Vážnou kandidátku na titul Audiokniha roku podbarvují šlágry, které podle filmové hudby Jiřího Šusta nahráli Melody Makers Ondřeje Havelky.

Larvičky a nástrahy pro pokročilý důvtip
Vladimir Nabokov: Lolita
2016, One Hot Book, přeložil Pavel Dominik, čte Miloslav Mejzlík, 576 minut, 339 korun

Ve zpovědi milovníka nymfiček Humberta Humberta plní bas Miloslava Mejzlíka úkol hodný výšin hlasového herectví, k nimž ponouká audioverze Dominikova překladu odměněného historicky první Cenou Josefa Jungmanna. Zkušený dabér ubezpečí posluchače o dávných křivdách, upřímné lásce i nutkání, s nímž si paranoidní antihrdina stěžuje, že nezletilá Lolita, kterou vyženil a jako vdovec ji zasvěcuje do kouzel tělesnosti, je zmatená cynická larvička. Ale úchvatná. Nenajde se asi v moderní literatuře výstižnější fixní idea takzvaného nespolehlivého vypravěče, jehož nástrahy si žádají další Nabokovův vynález: důvtipného čtenáře. Nejslavnější dílo vrcholného literáta Ruska mimo Rusko po válce publikum notně zmátlo a vojáčci ho skupovali jako čuňačinku. Odehrává se v něm však v prvé řadě autorův neincestní "románek s angličtinou" − nejvášnivější poměr s autorovou náhradní řečí, protože jen tak může exulant přežít.

Zítra vstanu z mrtvých a ty navalíš flintu
Michael Punke: Zmrtvýchvstání
2016, Tympanum, přeložila Jana Jašová, čte Jan Plouhar, 528 minut, 399 korun

Namísto noclehu v útrobách padlého koně, jaký divákům dopřál nahý Leonardo DiCaprio v oscarovém snímku Revenant, nabízí posluchačům zvuková podoba jeho knižní předlohy třeba dobře namražený blizard. Místo odplaty za zabitého syna se v ní bezdětný Hugh Glass, nejslavnější traper Divokého západu, mstí za ukradenou ručnici značky Anstadt, neboť zbraň nebyla v divočině pouze družkou k večernímu opečovávání. Ve všem ostatním je Punkeho western stejně "fyzický" jako jeho širokoúhlé filmové provedení, což zajíkavě dokládá i přednes Jana Plouhara, líčící boj s medvědicí, chřestýšem a podlostí starou jako lidské plémě. Jenže soptit kvůli flintě je sotva ušlechtilejší. Autor proto vede otřískaného zálesáka k poznání, že se hodí dát na dalšího specialistu, jenž znal povodí Mississippi jako své kanady: už Mark Twain psal, že vztek je kyselina, která škodí víc nádobě než adresátovi.