Román Chrám divů se odehrává v New Yorku 19. století, čtenář tráví nejvíc času v kanálech

Nakladatelství Odeon se v edici Světová knihovna nebojí nezavedených jmen a dělá dobře. Románový debut kalifornské rodačky Leslie Parryové nazvaný Chrám divů, který nyní vyšel v českém překladu, je pozoruhodným literárním počinem. Odehrává se v New Yorku pozdního devatenáctého století, kdy se rodila Amerika, jak ji známe ze století dvacátého.

Obraz New Yorku vykreslený Parryovou je úchvatný. Není to panorama rodící se metropole ani obraz přerostlé vesnice, jak ho čtenáři znají například z románů Edith Whartonové, která na přelomu století žila. Mnohem blíž má k brutálnímu a živočišnému obrazu, jenž před patnácti lety poskytl režisér Martin Scorsese v úspěšném filmu Gangy New Yorku. Ten se sice odehrává o nějakých čtyřicet let dříve, nicméně to základní je stejné.

New York "pozlaceného věku" se v próze Leslie Parryové jen mihne − mnohem víc času tráví čtenář v jeho kanálech. Mezi šílenci, prostitutkami, andělíčkářkami, popeláři nebo dělníky, kteří vyvážejí obsah latrín.

Do Nového světa tou dobou proudí tisíce lidí z Evropy, aby zde zažili americký sen a došli štěstí, ti však zůstávají stranou autorčiny pozornosti. Chrám divů je název v jistém ohledu ironický, protože pro víru se v tehdejším New Yorku najde příležitostí málo a zázraky se dějí mimoděk − jako když jeden z protagonistů nalezne v latríně živé novorozeně.

Nicméně s každou další stránkou čtenář zjišťuje, že obraz skryté tváře rodícího se velkoměsta, jak ho Parryová líčí, je ve skutečnosti neobyčejně živý a fascinující.

Navíc není samoúčelný. Parryová ukazuje svět lidí, kteří mají zůstat "neviditelní". Pavla Horáková je ve skvělém doslovu označuje za sektu nedotknutelných moderního světa a toto přirovnání zní přesně.

Leslie Parryová představuje bytosti, které svou vizáží vyvolávají skandál, vymykají se normálu. A vídány mají být jen při zvláštních příležitostech, většinou pro laciné pobavení normálních lidí. Chrám divů je také názvem freak show, kterou si založila rázná paní Churchová, jejíž dvě dcery − už jména Odile a Belle jsou jasným odkazem k Čajkovského bílé a černé labuti − patří k hlavním protagonistkám spletitého příběhu. Parryová ho vypráví z několika perspektiv a několika vypravěčskými hlasy.

Zvláštní roli hraje Coney Island, místo zábavy, kde právě ti, kteří jsou vyloučeni z normálního života, slouží pro obveselení ostatních. Zachycení atmosféry lehce pochybné zábavy je jedním z nejsilnějších momentů knihy a vybaví se při něm například film Sloní muž nebo prózy Vášeň Jeanette Wintersonové a Noci v cirkuse Angely Carterové.

Parryová navíc nemoralizuje. Postavy jen představuje a nechává čtenáře se s nimi sžít a zaujmout k nim postoj. Ten je většinou sympatizující, neboť protagonisté jsou právě pro svou "nenormálnost" neobyčejně zajímaví.

Chrám divů je pozoruhodná kniha, která nabízí oslnivé pasáže. Autorka vymyslela řadu zápletek, zvratů, překvapení, leč jednu věc se od velkých viktoriánských spisovatelů − které napodobuje − musí naučit: dávkování napětí a budování linie příběhu.