Nový ministr průmyslu šel ve své kariéře nahoru i dolů spolu s (ne)úspěchy ČSSD

Když před šesti lety přišly desítky tisíc lidí, především odborářů, demonstrovat na Václavské náměstí proti tehdejší pravicové koalici Petra Nečase, byl mezi nimi i sociálnědemokratický člen a funkcionář Jiří Havlíček − muž, kterého právě dnes jmenuje prezident Miloš Zeman novým ministrem průmyslu a obchodu.

V ČSSD od studií

Čtyřicetiletý Havlíček měl k levici vždycky blízko a půlku dosavadního života se pohybuje v jejím popředí. Ale nebýt toho, že v roce 1998 vstoupil jako student Vysoké školy ekonomické v Praze do ČSSD, jeho kariéra by se jistě vyvíjela zcela jinak. Pro vstup si vybral šťastný rok, ve kterém se sociální demokraté poprvé dostali k moci jak v České republice, tak jeho domovské Čáslavi.

"Vždy mě zajímala politika a to, jak se rozhoduje o směřování země. A volba pro ČSSD byla pro mě zejména z programových důvodů logickou volbou, líbila se mi její hospodářská politika i řešení problémů v sociální oblasti," vysvětloval vstup do levicové strany.

Během vlády sociální demokracie pracoval na ministerstvu financí a od roku 2003 přešel na místo ředitele kabinetu ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, kterého znal z Čáslavi. Když po volbách v roce 2006 skončila ČSSD v opozici a moci se ujala vláda Mirka Topolánka, přešel Havlíček za předsednictví Jiřího Paroubka do sídla ČSSD na funkci ústředního tajemníka strany.

Tady také zažil období složitých sporů ČSSD s advokátem Zdeňkem Altnerem, který později vysoudil na ČSSD 337 milionů korun. Havlíček ale odmítá, že by na tomto výsledku nesl nějakou vinu. "Jedno vím jistě. Zásadní rozhodnutí se vždy řešila na jednání kolektivních orgánu strany, jako bylo politické grémium nebo předsednictvo strany," hájí se. Od Paroubka odešel po volbách v roce 2010 do Čáslavi, kde pracoval jako zástupce starosty. Havlíčkovi přitom pomohlo, že si ho na toto místo přál tehdejší i dnešní starosta, senátor a stranický kolega Jaromír Strnad. Stejně jako Havlíček má i Strand blízké vztahy s Urbanem.

"Na spolupráci s ním velmi rád vzpomínám. Pracovalo se mi s ním perfektně, je velmi pracovitý a vždy má maximální snahu splnit to, co slíbil. Když odcházel na ministerstvo průmyslu, tak mi to bylo velmi líto, byť jsem mu to přál," říká Strnad. Podle něj účinkování na radnici Havlíčkovi hodně pomohlo, protože poznal praktický život se všemi komplikacemi.

Na ministerstvo k Mládkovi

Předčasný pád vlády Petra Nečase v roce 2013 přivedl k moci sociální demokraty, kteří potřebovali své lidi na ministerstva. Havlíček se tak vrátil po letech na zmiňované ministerstvo, kde mu "velel" ministr a spolustraník Jan Mládek, který nemohl tušit, že jednou jej Havlíček nahradí. Opět mu nahrálo štěstí, protože prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem Tomáše Prouzu, kterého Sobotka navrhl jako prvního.

Logicky tak Sobotka sáhl po Havlíčkovi, kterého velmi dobře znal a kterého nemusí s chodem úřadu nijak seznamovat. Premiéra s budoucím ministrem navíc spojuje i vyjednávací styl − ten bývá prostý emocí, racionální a pragmatický s cílem dosáhnout kompromisu.

Úspěšnost Havlíčkovy ministerské mise závisí na tom, jak si poradí s problémem drahých mobilních dat, což bude projednávat sněmovna už tento týden. Předchůdce Jan Mládek skončil proto, že dost netlačil na operátory, aby data zlevnili.

Otázka je, co bude s Havlíčkem po letošních podzimních volbách, zejména pokud by ČSSD neuspěla. "Určitě jako ministr uspěje. A myslím, že jeho doba ještě přijde," prorokuje exhejtman Středočeského kraje za ČSSD Miloš Petera.

V prvním odstavci textu jsme opravili věcně chybné spojení "pravicové koalici Mirka Topolánka" na fakticky správné "pravicové koalici Petra Nečase".