S výhodou zpětného pohledu je možné říci, že prvotní důvod zavedení kurzového závazku neobstál. Zkušenosti sousedních zemí ukázaly, že ekonomika může růst i při mírném poklesu cen, takže obavy z deflace byly přehnané. Oprávněnost této úvahy ukazuje i to, jak rozdílně se vyvíjela inflace a růst oproti modelovým očekáváním z listopadu 2013. V posledním čtvrtletí 2014 měla inflace dosáhnout 2,2 procenta a růst HDP byl očekáván ve výši dvě procenta. Ve výsledku ale inflace dosáhla pouhých 0,5 procenta, ale při tříprocentním růstu HDP.
Další otázkou je, jaký vliv měl kurzový závazek na zrychlení růstu ekonomiky. Hodnocení vlivu na spotřebitelskou poptávku komplikuje skutečnost, že spotřeba domácností ožívala již od druhého čtvrtletí 2013 a poté byla podporována právě nižší než plánovanou inflací. Faktem je, že kurzový závazek zvýšil poptávku po exportu a nejprve exportní, poté i další firmy začaly postupně nabírat více zaměstnanců. Kurzový závazek pomohl snížit nezaměstnanost, ale také přispěl k současnému napětí na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance a zaplatit je.
Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.