S výhodou zpětného pohledu je možné říci, že prvotní důvod zavedení kurzového závazku neobstál. Zkušenosti sousedních zemí ukázaly, že ekonomika může růst i při mírném poklesu cen, takže obavy z deflace byly přehnané. Oprávněnost této úvahy ukazuje i to, jak rozdílně se vyvíjela inflace a růst oproti modelovým očekáváním z listopadu 2013. V posledním čtvrtletí 2014 měla inflace dosáhnout 2,2 procenta a růst HDP byl očekáván ve výši dvě procenta. Ve výsledku ale inflace dosáhla pouhých 0,5 procenta, ale při tříprocentním růstu HDP.
Další otázkou je, jaký vliv měl kurzový závazek na zrychlení růstu ekonomiky. Hodnocení vlivu na spotřebitelskou poptávku komplikuje skutečnost, že spotřeba domácností ožívala již od druhého čtvrtletí 2013 a poté byla podporována právě nižší než plánovanou inflací. Faktem je, že kurzový závazek zvýšil poptávku po exportu a nejprve exportní, poté i další firmy začaly postupně nabírat více zaměstnanců. Kurzový závazek pomohl snížit nezaměstnanost, ale také přispěl k současnému napětí na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance a zaplatit je.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
